Adonis vernalis - hlaváček jarní
Syn.: Adonanthe vernalis
Slovensky: Hlaváčik jarný
Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité
POPIS:
Vytrvalá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy přisedlé, zpeřené, lístky čárkovité, do 1 mm široké. Na lodyze jen jeden květ, jenž je až 7 cm široký, korunní lístky světle až zlatavě žluté v počtu 10 až 20, celokrajné, v horní části mělce zubaté, kalich 5četný. Kvete v IV až V.
STANOVIŠTĚ:
Výslunné travnaté stráně, stepní louky, kamenité stráně, světlé borové lesy, na půdách kyprých, písčitých, vápnitých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR v Čechách od Českého středohoří po střední Polabí, na Moravě jen v nejjižnější části, od nížin po pahorkatiny (max. asi 500 m n.m.). Celkově roste v jihozápadní, jihovýchodní a střední Evropě, na severu po jihovýchod Švédska, na východě po stepi evropského Ruska až k jižnímu Uralu a po horní tok řeky Ob.
JEDY:
Obsahuje srdeční glykosidy adonidosin, adonivernosid, cymarin a adonitoxin, nejvíce ve stonku a v listech. Dále je přítomen alkohol adonit, kyselina akonitová, cholin, pryskyřice, tuk, fytosterin. V květech je dále přítomen flavonový glykosid, v kořenu kumarinový derivát vernadin.
Toxicky působí glykosidy, z nichž ve vodě rozpustný adonidosin má účinky na srdce, které však netrvají dlouho, a adonivernosid, jenž je ve vodě jen málo rozpustný, na srdce účinkuje jen slabě. Otrava se projevuje zvracením, bolestmi žaludku, průjmem. Smrt může nastat ochrnutím dýchacího ústrojí (byla zaznamenána u dítěte). U postiženého je třeba vyvolat zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a přivolat lékařskou pomoc.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se kvetoucí nať, která se suší při teplotách 55 až 60 °C.
Droga působí povzbudivě na srdce, zejména při degeneraci srdečního svalu a při poruchách krevního oběhu. Účinek nastupuje rychle, není však tak intenzivní a dlouhodobý jako např. při použití náprstníkových drog. Dále má hlaváček mírně močopudné účinky. Užívá se ve formě nálevu nebo tinktury.
Vzhledem k tomu, že se jedná o drogu jedovatou, nedoporučuje se její užití v samoléčbě. Kromě toho je sběr hlaváčku zákonem zakázán, neboť jde o rostlinu chráněnou.
PĚSTOVÁNÍ:
Občas bývá hlaváček pěstován i na zahradách, na vhodných stanovištích vydrží léta a časem se rozrůstá do bohatých trsů. Vyžaduje lehčí, výživné, písčité a vápnité půdy, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se sklízí krátce po dozrání a ihned se vysévají, nebo dělením trsů.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Michal Procházka napsal(a) dne 16.5.2012:
Hlaváčka můžete potkat i nedaleko Prahy. Na vysoké stráni na obcí Kováry (proto se to jmenuje PP Kovárské stráně), kousek od kopce s nejstarší stojící budovou v Čechách- rotundou Budeč ho rostou celé trsy. Přímo u cesty je to jen pár kousků, ale když si to tam člověk pořádně projde, v jednom rohu jich roste poměrně hodně a né jen jich- roste tam třeba i petrklíč a jiné suchomilné rostlinstvo. Mimo to je odtud pěkný výhled do okolí.
Viz mé fotky:
http://prochymichal.rajce.idnes.cz/Cyklovylet_PP_Kovarske_strane-_jarni_kvetena
Školudová napsal(a) dne 26.4.2011:
Dobrý den, mám nějaké fotografie Hlaváčka jarního, pokud chcete, můžu Vám nějaké poslat. Hlaváček jarní nám roste "za humny" v Miloticích a je to nádherná rostlina :)
mirka napsal(a) dne 15.4.2009:
Zajímalo by mě jestli se dá hlaváček používat na ledviny.mockrád děkuji
- Jos. A. Zentrich napsal(a) dne 17.4.2009:
Zdravím paní Mirku !
Hlaváček jarní - Adonis vernalis L. - jest rostlina jedovatá, pročež ji nelze nikde koupit. Navíc je přísně chráněná (roste např. na Pálavě) - pročež za sběr jsou mastné pokuty, při opakovaném porušení ochrany pak arestace. Hlaváček obsahuje srdeční gklykosidy, takže se druhdy používal jako posila srdečního svalu, na což máme sdostatek vhodnějších bylin. O využití v léčbě ledvin mi není nic známo a raději bych ho nechal v přírodě
Vladimír Zeman napsal(a) dne 26.7.2008:
Zajímá mě, jestli hlaváček jarní po odkvětu zatahuje? Děkuji!!!
- fidik jiří napsal(a) dne 8.11.2008:
Hlaváček jarní po odkvětu vytvoří v místě ,kde byl květ jakýsi útvar plný semínek ,který je nutno nechat pořádně uzrát a pak zkuste vysévat:Listy vydrží zelené tak do července pak začínají hnědnout až černat a pak vzáří zmizí ,aby se objevily znovu brzy na jaře.Hlaváček nemá rádžádné okopávání a hýbání s půdou kolem svých kořenů.Listy nejsou doslova listy ale jakési zelené jehličky
