Valerianella locusta - kozlíček polníček (kozlíček polní)
Slovensky: Valeriánka poľná
Čeleď: Caprifoliaceae - zimolezovité
POPIS:
Ozimé až jednoleté byliny. Lodyha 5 až 45 cm vysoká, jemně rýhovaná, vidličnatě větvená. Dolní listy obvykle v chudé a za plodu odumírající růžici, kopisťovitě, celokrajné, listy ve vyšších patrech úzce podlouhlé nebo úzce až čárkovitě kopinaté, celokrajné nebo v dolní polovině s 1 až 2 páry zubů. Květy nahloučeny v hustých, mnohokvětých vidlanech, v rozsochách pod květenstvím bez jednotlivých květů. Koruna v průměru do 3,5 mm, namodrale bílá. Kvete v IV až V.
STANOVIŠTĚ:
Pole, okraje cest, vinice, zahrady, louky, meze, náspy, trávníky, zdi, skály, preferuje půdy čerstvě vlhké, těžší, někdy i písčité, slabě kyselé až zásadité.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od nížin do podhorských oblastí dosti často, pouze ojediněle ve vyšších polohách (max. asi 800 m n.m.). Celkově roste v celé Evropě kromě nejsevernějších částí, v Malé Asii, na Kavkaze, v Kašmíru, zavlečen do Severní i Jižní Ameriky, do Austrálie a na Nový Zéland.
UŽITÍ:
Kozlíček polníček bývá sbírán i pěstován jako salátová zelenina. Konzumují se listy nasládlé chuti nebo i celé rostliny. Listy obsahují velké množství vitamínu C, provitamin A, rutin a minerální látky.
PĚSTOVÁNÍ:
Nejčastěji se pěstují kultivary cv. Deutscher nebo cv. Holandský, které pocházejí ze západní Evropy, kde je polníček oblíbenější nežli v Evropě střední. Jde o rostlinu nenáročnou jak na klimatické, tak i na půdní podmínky. Obvykle se vysévá v červenci až srpnu pro podzimní sklizeň nebo začátkem září k přezimování do řádků vzdálených asi 20 cm. Sklízí se od října do pozdní zimy, přezimované rostliny až do března, než začnou vybíhat do květu. Za příznivých podmínek lze vysévat už v únoru pro sklizeň v první polovině dubna, pozdější jarní výsevy však nejsou účelné, neboť za teplého počasí rostlina brzy vykvétá. Kromě jednotlivých lístků se může sklízet i celá rostlina.
