![]() Fotografický herbář
|
|||||
| Úvod (Home) | Slovník | Herbář 1899 | Herbář na CD | Zvířata | Přátelé botaniky |
| Prunus padus - střemcha obecná (střemcha hroznovitá)Slovensky: Čremcha obyčajná Čeleď: Rosaceae - růžovité
RodPadus zahrnuje okolo 110 druhů, které rostou zejména na severní polokouli, nejvíce v Severní Americe. Popis:Opadavý, až 18 m vysoký strom s mnoha kmeny nebo keř. Borka hladká, jen ve stáří mírně rozbrázděná, červenohnědá až šedá, větve hnědočervené až hnědé, v mládí chlupaté, později lysé, s mnoha lenticelami. Listy střídavé, řapíkaté, vejčité až eliptické, na okraji drobně pilovité, na vrcholu zašpičatělé, lysé nebo jen na žilkách řídce chlupaté, řapík obvykle s 1 až 3 růžovými nebo černými žlázkami. Květy uspořádány v hroznech, 5četné, bílé, stopkaté, oboupohlavné, vonné, až 2 cm v průměru, korunní lístky obvejčité až okrouhlé, celokrajné nebo nepravidelně zubaté, kališní lístky malé, trojúhelníkovité, žláznaté, záhy opadavé, češule uvnitř chlupaté, vně lysé. Plodem jsou dužnaté, trpké, za zralosti leskle černé peckovice. Kvete v V až VI. Stanoviště:Břehy, vlhčí lesy, křoviny, na půdách vlhčích, humózních, výživných, stanoviště slunné až polostinné. Rozšíření:V ČR roztroušeně až hojně, nejčastěji podél vod od nížin po pahorkatiny, roste ale i v podhorských oblastech (max. asi 1160 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu až za polárním kruhem, v Asii po Dálný východ. Jedy a další obsažené látky:Celá rostlina vyjma dužiny plodů obsahuje glykosid amygdalin, který se štěpí na glukózu, benzaldehyd a kyanovodík. Nejvíce jej je přítomno v kůře a v semenech. Vedle toho jsou přítomny třísloviny (v kůře), organické kyseliny (např. kyselina jablečná a citronová v dužině plodů), vitamín C a hořkomandlové silice (v kůře, květech i semenech). Léčitelství:Sbírá se plod v době plné zralosti a bez stopek, někdy i kůra, květ nebo list. Plody se suší umělým teplem při teplotě 60 °C. Další užití:
Pěstování:Pěstuje se v několika kultivarech lišících se vzrůstem nebo barvou či tvary květů (květy růžové, s širokou korunou aj.). Jde o nenáročnou dřevinu, vyhovuje jí běžná, mírně vlhčí půda, dobře snáší i polostinné stanoviště. Střemcha v Českém herbáři z roku 1899:Střemcha obecná (Prunus padus), keř nebo strom, 20—30 st. vysoký; květy bílé, plod jest peckovice kulatá, černá, zvící hrachu. Roste v lesích, zvlášť u potůčků na břehách, též v zahradách. Kůra žene na pot a moč; potřebuje se též proti hostci a vyraženinám. Střemcha bobková (Prunus laurocerasus) roste v jižních krajinách. Má černé, třešním podobné ovoce. Z listí jejího připravuje se léčivá vodička. Obsahuje modřeťovou kyselinu, a jest velmi důležitým, často potřebovaným lékem; léčí podrážděnou míchu a čivy; ve větších dávkách způsobuje závrať i smrt. — Dává se obyčejně smíšena s jinými léky; sama o sobě co kapky (5 —15, 3—4krát za 24 hodin) při zácpě, čmýře špatné, bolestech čivních. Bez rady lékařské není radno užívati vody této. [Viz také heslo třešeň] [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:Jitka napsal(a) 17.4.2009, 17:27 hod.: Slyšela jsem, že když kvete střemcha, tak tají ledovce a jsou tedy zmrzlí muži. Může mně někdo potvrdit nebo vyvrátit? [reagovat] Lucie napsal(a) 30.4.2009, 14:50 hod.: Nám střemcha právě v těchto dnech odkvétá..o ledovcích nic nevím a ledoví muži přijdou až za 14 dní. Víc informací o ní zatím nemůžu podat. [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
| ||||||||||||||||||||||||||