Berberis vulgaris - dřišťál obecný (dřišťál dráč)
Syn.: Berberis orientalis
Slovensky: Dráč obyčajný
Čeleď: Berberidaceae - dřišťálovité
POPIS:
Opadavý, hustě větvený, trnitý, až 3 m vysoký keř. Větve šedožluté, hranaté až rýhované, trny (přeměněné listy) 1 až 2 cm dlouhé, 1 až 7dílné. Listy nahloučeny v paždí krátkých výhonů, krátce řapíkaté, eliptické, na okraji osténkatě zubaté. Květy uspořádány v převislých hroznech, 6četné, žluté, korunní lístky ve dvou kruzích, vnitřní korunní lístky asi 2x delší než vnější. Plodem je elipsoidní, asi 1 cm dlouhá, leskle červená bobule. Kvete v IV až V.
STANOVIŠTĚ:
Suché, kamenité stráně, okraje lesů a křovin, na půdách chudých, vápnitých, písčitých až písčitohlinitých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR dosti hojně od nížin po teplejší polohy pahorkatin, ve vyšších a chladnějších polohách roztroušeně až vzácně. Celkově roste ve střední a jižní Evropě vyjma středomořského pobřeží, na západě po střední Francii, v Anglii, Irsku, severním Německu a Skandinávii zřejmě jen druhotně, na východě po Ural, Kavkaz, sever Íránu a sever Turecka.
Pozn.: Dřišťál byl v minulosti na mnoha místech Evropy téměř vyhuben, protože byl považován za mezihostitele rzi obilné. Např. v ČSR bylo v důsledku vládního nařízení z roku 1939 o povinném hubení dřišťálu obecného a mahónie cesmínolisté vymýceno okolo 50 000 dřišťálových keřů a podobně tomu bylo i v jiných zemích Evropy, např. v Německu, kde byl zejména v zemědělských oblastech téměř zcela zlikvidován. Dnes se má za to, že dřišťál v přenosu rzi obilné nehrál až tak podstatnou roli, možná dokonce téměř žádnou.
JEDY A DALŠÍ OBSAŽENÉ LÁTKY:
Téměř všechny části rostliny, vyjma mladých výhonů a zralých plodů, obsahují alkaloidy (např. berberin, berbamin, berberubin, axianthin, jatrorrhizin, palmatin, kolumbanin), nejvíce v kůře kořenů. Tyto alkaloidy v malém množství nevyvolávají příznaky otravy, ale v množství větším dráždí nervový systém, mohou způsobit ochrnutí dýchacích center a tedy i smrt. Takové fatální otravy však u člověka nebyly pozorovány, byly zaznamenány jen otravy lehčí doprovázené omámením, zvracením a průjmem. Vedle alkaloidů jsou v dřišťálu přítomny třísloviny, pryskyřice, silice, cukr, škrob, pektosa, flavonové sloučeniny a v plodech dále četné kyseliny (nejvíce kyselina jablečná, citronová a vinná) a významné množství vitaminu C a K.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírají se zralé plody, kůra (zejména z kořenů) nebo list. Plody se sbírají v plné zralosti, kůra brzy na jaře nebo na podzim a list před rozkvětem rostliny, tj. v dubnu až květnu.
Obsažené látky viz předchozí odstavec.
Tinktura z listů nebo odvar z listů či kůry se užívá při žlučníkových zánětech, jaterních poruchách, k utlumení děložního krvácení, ke snížení krevního tlaku nebo jako prostředek žlučopudný a močopudný. Alkaloid berberin, který je obsažen zejména v dřišťálové kůře, vykazuje silné protizánětlivé účinky, a to na celou řadu mikroorganismů, jako jsou např. stafylokoky, streptokoky, původce průjmových onemocnění (např. salmonela), úplavice, cholery, giardiózy (=střevní onemocnění způsobené bičíkovcem lamblií), infekcí močových cest (Escherichia coli) nebo vaginální mykózy způsobené kvasinkou Candida albicans. Vedle toho berbirin zvyšuje imunitu (zvyšuje počet a aktivitu makrofágů), léčí oční záněty (obklady očí z odvaru dřišťálové kůry) a podle některých výzkumů tlumí i rozvoj lupénky.
Odvar se připravuje z 1/2 čajové lžičky drcené dřišťálové kůry na šálek vody, vaří se 15 až 30 minut a průběžně se pijí 1 až 2 šálky denně.
POZOR: Dřišťál je drogou působící velmi razantně a ve větších dávkách i toxicky (viz předchozí odstavec). Užívat by jej v žádném případě neměly děti a těhotné a kojící ženy. Celková doba léčby dřišťálem by neměla překročit dobu 30 dnů a stejně tak by nemělo být překračováno doporučené dávkování. Pokud by se během užívání dřišťálu objevily jakékoliv nežádoucí účinky jako např. nevolnost, zvracení nebo průjem, je třeba dávkování snížit nebo léčbu zcela ukončit.
DALŠÍ UŽITÍ:
- Ze zralých plodů dřišťálu (dřišťálky) se zejména v minulosti dělávaly džemy, marmelády nebo kompoty. Protože jsou velmi kyselé, lze jejich šťávu používat namísto citronu.
- Velmi tvrdé, žlutě zbarvené dřišťálové dřevo se užívalo v řezbářství, truhlářství nebo při zhotovení různých intarzií (dřevěných mozaik).
- Barviva z dřišťálového dřeva se dříve užívalo k barvení vlny nebo kůží nažluto.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se v několika od např. cv. Atropurpure s hnědočervenými listy. Vysazuje se buď volně nebo se používá do živých plotů (v tomto případě je třeba udržovat potřebný tvar a velikost keře pravidelným řezem, který se provádí nejlépe na jaře po odkvětu nebo na konci zimy). Roste v téměř jakékoliv půdě a na slunném nebo jen mírně stinném stanovišti. Množí se nejčastěji semeny, která je možno vysévat ihned po dozrání přímo na venkovní stanoviště, nebo zelenými řízky, které se odřezávají z mateční rostliny v červnu až červenci.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)jirouš napsal(a) dne 25.5.2013:
Dřišťal pomahá s očistou střev od cizopastnych bakterií akvasinek vyskytujících se i v cizopastnících.Podobně muže pomoci i čerstvě namleté dyňové semeno.U dříšťálu z části pusobý mimo jiné i obsažený berberin.Muže pomoci snížit též tlak.Jedobré poradit se s lékařem.Já jsem použil mimo jiné i dřišťalové víno od f.Rakyt Lhota pod Libčany.
Rosťa napsal(a) dne 24.2.2013:
Dá se k účelům kulinářským zakoupit v síti ruských prodejen (v Praze), pod názvem BARBARIS, psáno však azbukou, a tyto sušené plody za cca15,-Kč doporučuji.
Daniel Krysl napsal(a) dne 30.5.2009:
dřišťál se používá v kavkazské kuchyni při vaření plovu - tradičního rizota z jehněčího masa
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.