Herbář Wendys
|
Herbář Wendys
|
|||||
| Úvod | Rostliny cizí | Květena česká | Slovník | Herbář 1899 | Software Herbář |
| Fagus sylvatica - buk lesníSlovensky: Buk lesný Čeleď: Fagaceae - bukovité
RodFagus zahrnuje asi 10 druhů, které rostou v mírném až subtropickém pásmu severní polokoule.
Popis:Opadavý, jednodomý, až 40 m vysoký strom s kmenem o průměru i přes 1 m. Borka hladká, stříbřitě šedá. Pupeny štíhlé, až 2,5 cm dlouhé, na konci špičaté a pýřité. Listy střídavé, dvouřadé, krátce řapíkaté, celistvé, vejčité až eliptické, na okraji často zvlněné, v mládí pýřité. Květy jednopohlavné, samčí vyrůstají z paždí listů ve dlouze stopkatých, převislých svazečcích, každý z drobných květů má 5 až 6 okvětních lístků a 5 až 15 tyčinek, samičí květy jsou 3četné, vyrůstají ve dvojicích v načervenalých, chlupatých číškách. Plodem jsou nažky (bukvice) uzavřené po 2 v ostnité číšce. Kvete v IV až V. Stanoviště:Smíšené a listnaté lesy, preferuje půdy čerstvě vlhké, dobře provzdušněné, humózní a na minerály bohaté, nesnáší trvalé zamokření, záplavy a půdy chudé, suché nebo příliš ulehlé. Rozšíření:V ČR roste téměř po celém území, nejvíce od pahorkatin po podhorské oblasti v pásmu od 500 do 800 m n.m. (max. asi 1250 m n.m.), chybí nebo jen vzácně roste v nejteplejších oblastech. Celkově roste v západní, střední a jižní Evropě, na severu asi po 60° severní šířky (jih Velké Británie a jih Skandinávie), na východě po západní Ukrajinu, na jihu po Pyreneje, Korsiku, Sicílii, a hory Balkánského poloostrova. Užití:Velmi tvrdé, pevné, těžké, ale ne příliš pružné bukové dřevo se používá k výrobě nábytku, dýh, parket, pražců, hraček, dřevěného uhlí apod. Je také výborným topivem. Pěstování:Pěstuje se v několika kultivarech lišících se barvou nebo tvary listů (např. listy tmavě červené, laločnaté apod.). Oblíbené jsou i převislé (smuteční) buky s větvemi visícími někdy až k zemi. Buk v Českém herbáři z roku 1899:Buk obecný (Fagus sylvatica), pěkný lesní strom vysoký až na 120 st. a tlustý na 4', má hladkou, bělavě šedou kůru, listy 3—4" dlouhé, vejčité; plod jsou oříšky obsahující olej, který se hodí též k jídlu. Ze 100 lib. bukvic lze nabýti 12 lib. dobrého a 4 lib. zadního oleje. Prvější nechá se učistit ve sklenicích, přileje se vody, míchá se tím a nechá se stát, až se nečistota usadí. Olej takto čištěný vydrží kolik roků. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:libor (vkosmosv[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 12.4.2011, 16:53 hod.: V Opárenském údolí, v Českém středohoří, jsou zatím na severním úbočí vrchu Lovoš hluboké bukové lesy odhadem 80 - 100 let staré s mírnou příměsí habru a olše. Nevím ale jak to bude dál, neb kruh civilizace se uzavírá i zde, přes Opárenské údolí povede dálnice.... [reagovat] Rostislav napsal(a) 21.11.2008, 21:24 hod.: pokud nechame les s primesi buku prirozenemu vyvoji buk casem v lese prevladne a potlaci ostatni stromy v jeho stinu roste pouze habr a jerab břak takto se pomalu premenuji selske bory na Zlinsku ve statnich lesich pri holosecnem hospodareni umele vysazene buciny maji malou sanci na prežiti [reagovat] Jiří Konečný (berkut[zavinac]volny.cz) napsal(a) 2.4.2011, 12:31 hod.: Podobná situace, bohužel, panuje i ve Ždánickém lese, který je ve velkém plundrován lesnickou loby. Krásné buky, které zde rostly více, jak 200 let, jsou káceny ve velkém. Holoseč, kam se jen člověk podívá... Místo toho jsou vysazovány hektary dřevin, které mají rychlou návratnost (smrky, modříny, habry, apod). Takže ani děti našich dětí už vzrostlý bukový les neuvidí. Je to nenapravitelný zločin! [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
 RSS
Reklama na tomto webu
|
