Carpinus betulus - habr obecný

Slovensky: Hrab obyčajný

Čeleď: Betulaceae - břízovité

 

POPIS:

Opadavý, až 30 m vysoký strom. Borka hladká, šedá, se světlými pruhy. Listy střídavé, řapíkaté, podlouhle vejčité, na okraji pilovité, v mládí nápadně zřasené a hedvábně chlupaté. Květy vykvétají současně s rašením listů, samčí jsou uspořádány v převislých, 4 až 6 cm dlouhých jehnědách, jsou bez okvětí, samičí jehnědy jsou válcovité, řídké, 2 až 3 cm dlouhé, vyrůstají po 2 v úžlabí listenu. Plodem je oříšek, který dozrává v říjnu a opadává během zimy. Habr začíná plodit ve věku 20 až 40 let a dožívá se věku maximálně 150 let. Kvete v IV až V.

STANOVIŠTĚ:

Smíšené a listnaté lesy, na půdách hlinitých, ale i kamenitých, zásaditých, mírně suchých až vlhkých, stanoviště polostinné.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR hojně v teplých a lesnatých oblastech, v chladnějších polohách vzácně (max. asi 700 m n.m.), místy zcela chybí (Českomoravská vrchovina, Voticko, Vlašimsko aj.). Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na západě po Atlantik, na jihu téměř všude vyjma Pyrenejského poloostrova, na východě po Malou Asii, Dněpr, Don, sever Turecka, sever Íránu a Kavkaz.

UŽITÍ:

Habrové dřevo je tvrdé a těžké, ale ne příliš trvanlivé. Užívá se zejména na výrobu různých dřevěných nástrojů a v soustružnictví.

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se v mnoha kultivarech lišících se vzrůstem (pyramidální, převislé, s korunou sloupovitou nebo kulovitou), tvarem či barvou listů (laločnaté listy s laloky špičatými nebo okrouhlými, bíle skvrnité, žlutě skvrnité listy apod.). Pěstuje se v parcích a zahradách buď jako solitéra nebo se z něj vytváří hustý a neproniknutelný živý plot (v tomto případě je třeba jej během vegetace 2x až 3x ročně zastřihnout). Množí se semeny, která se vysévají ihned po dozrání (tj. na podzim) přímo na venkovní stanoviště. Různé kultivaru habru je možné i roubovat (nejlépe v lednu až v únoru, přičemž se použijí rouby z dvouletého dřeva).

Přidat komentář