![]()
Herbář Wendys
|
|||||
| Úvod | Rostliny cizí | Květena česká | Slovník | Herbář 1899 | Software Herbář |
| Salix alba - vrba bíláČeleď: Salicaceae - vrbovité
RodSalix zahrnuje 300 až 600 druhů, které rostou téměř po celém světě vyjma Austrálie a Nového Zélandu, nejvíce pak v mírném a subarktickém pásmu severní polokoule. Popis:Opadavý, dvoudomý, až 30 m vysoký strom, obvykle pouze s 1 kmenem o průměru až 1 m. Borka nejprve hladká, později podélně brázditá, tmavě šedá. Listy střídavé, krátce řapíkaté, kopinaté, dlouze zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji pilovité, na svrchní straně tmavě zelené a lesklé, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté, sivě bílé. Květy jednopohlavné, uspořádány v úzce válcovitých, přímých až mírně ohnutých jehnědách, samčí květy se 2 v dolní polovině chlupatými tyčinkami, samičí s téměř přisedlým, lysým semeníkem, dvěma 2laločnými bliznami a 1 nektáriovou žlázkou. Kvete v IV až V, současně s rašením listů. Stanoviště:Břehy, lužní lesy, náspy, na půdách výživných, písčitých i hlinitých, vlhkých až zaplavovaných, obvykle vápnitých, stanoviště teplé, slunné nebo jen mírně zastíněné. Rozšíření:V ČR od nížin po pahorkatiny roztroušeně, ve vyšších polohách obvykle jen pěstována. Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu po střední Skandinávii, na západě po západní Sibiř a Přední a Střední Asii, ve Středomoří až po sever Afriky, pěstována je i v jiných částech světa, např. v Severní Americe. Léčitelství:Sbírá se kůra z dvouletých až tříletých větví, nejlépe brzy na jaře (březen). Užitek:
Pěstování:Pěstuje se v několika kultivarech, např. s převislými, žlutými větvemi nebo se z ní seřezáváním vytváří tzv. "hlavatá" vrba. Hodí se k osázení břehů rybníků nebo jako alejový strom na různá nábřeží. Množí se neobyčejně snadno vegetativně (na jaře se do vlhčí půdy zapíchne větévka nebo po Velikonocích celá pomlázka). Vrba v Českém herbáři z roku 1899:Vrba bílá (Salix alba). Strom to značně velký a vůbec známý. Vrba roste nejraději blízko vody; rozmnožuje se snadno. Rozeznává se mnoho druhů, z nichž nejznámější jsou: smutková, jež má svislé větve a sází se na hřbitovech; jiva, která kvete záhy z jara. Její větve, nesouce kočičky, obyčejně o květné neděli slouží k palmové slavnosti, a slovou proto palmy. Kůra vrbová potřebovala se dříve jako nyní china; při slabosti žaludku působí lépe než china; dále proti zimnicím, krticím. Proti zimnici působí slaběji nežli china, ač přece časem prospívá. Dává se odvar kůry po ½—1 unci; prášek užívá se zřídka; salicin — látka zvláštní v kůře vrbové obsažená, dává se v práškách po 3,5—10 gr. v pilulkách neb v odvaru; v čase, kdy zimnice povolí, dává se ho 30 až 60 gr. Kůry vrbové užívá zvěrolékař uvnitř i zevně vůbec při nemocích, kde potřebí prostředků svraskavých. Uvnitř jest lepší kory smrkové pro mírnější účinek svůj a hodí se vůbec tam, kde běží o posilnění ústrojů a kde hořké léky o sobě nepostačí, na př. při žaludeční zimnici, při silném vyměšování všeho druhu, zevně na vředy a rozšířené pohmožděniny. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:Katka napsal(a) 27.7.2010, 13:14 hod.: Uzivanie je zakazane v tehotenstve (podobne ako kys. salicylova) [reagovat] Z.Pálenský (zpalensky[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 4.8.2009, 07:09 hod.: Dobrý den, mám na zahradě vrbu a jelikož ji mám použitou jako dekoraci mrzí mě,černání listů.Nevím,zdali je to běžné a druhá věc je okus broukem.Neví někdo,jak tomuto zamezit,nebo alepoň příčinu černání lupenů.Děkuji za každou radu. [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
Reklama na tomto webu
| ||||||||||||||||||||||||||||