Euonymus europaeus - brslen evropský

Čeleď: Celastraceae - jesencovité

Rod

Euonymus zahrnuje asi 220 druhů, které rostou nejvíce v Asii od Himálaje po Japonsko, méně v Severní a Střední Americe, po 1 druhu v Austrálii, na severu Afriky a na Madagaskaru, v Evropě rostou 4 druhy.

Popis:

Opadavý, 1 až 7 m vysoký keř. Mladé větve zelené až zelenohnědé, převážně oblé, starší větve okrouhle 4hranné, s korkovými lištami, šedohnědé, červenohnědé až téměř černé. Listy řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy vyrůstají v úžlabních vidlanech, jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené, tyčinky 4, květní lůžko se širokým diskem. Plodem 4pouzdrá, růžová až karmínově červená tobolka. Kvete v V až VII.

Stanoviště:

Křoviny, lužní a listnaté lesy a jejich okraje, skalnaté svahy, břehy, na půdách čerstvě vlhkých až vlhkých, výživných, spíše vápnitých.

Rozšíření:

V ČR dosti hojně od nížin po podhorské oblasti. Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu po Irsko, Skotsko, Dánsko a jižní Švédsko, na východě po Volhu, Krym a Kavkaz, na jihu po sever Španělska, Francii, Itálii, Korsiku, Sicílii a Řecko. Dále roste v Malé Asii.

Jedy:

Brslen obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce přítomno v kůře, plodech a větvích. Chemicky patří evonymin do skupiny náprstníkových glykosidů, jeho srdeční účinek je však nepatrný. Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem. Byly pozorovánu zejména u dětí a u zvěře.

Užití:

• Brslenové dřevo je žluté, hedvábně lesklé, jemně porézní, ale málo trvanlivé. Používá se nebo se používalo v řezbářství a k výrobě drobných dřevěných předmětů (obuvnické kolíčky, dýmkové troubele, párátka, vřetena na předení apod.) nebo hudebních nástrojů.
• Měkké dřevěné uhlí z brslenu se hodí ke kreslení a sloužívalo také při výrobě střelného prachu.
• Odvar z plodů se používal k barvení na žluto.
• Olej ze semen se užíval na svícení a při výrobě mýdel.
• Rozdrcené plody (nejlépe rozetřené s máslem) se dříve užívaly jako mast proti vším.

Pěstování:

Pěstuje se zejména pro své ozdobné plody a pro podzimní zbarvení listů, v současnosti v řadě kultivarů lišících se barvou plodů (červené, bílé, žluté), listů nebo vzrůstem (zakrslé, převislé). Je odolný vůči mrazu i suchu, vyžaduje ale světlé stanoviště. Dobře snáší sestřihování, takže se hodí i do živých plotů.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

misoska napsal(a) 25.3.2009, 23:37 hod.:
keř sám o sobě nic moc, ale ty květy a plody to je z blízka nádhera
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy