Melilotus officinalis - komonice lékařská
Slovensky: Komonica lekárska
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Dvouletá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha vzpřímená nebo vystoupavá, bohatě větvená, mělce rýhovaná, lysá nebo nahoře přitiskle chlupatá, někdy načervenalá. Listy trojčetné, řapíkaté, lístky zubaté až celokrajné. Žluté květy uspořádány do 5 až 10 cm dlouhých jednostranných, úžlabních hroznů. Kvete v V až IX.
STANOVIŠTĚ:
Suché stráně, rumiště, okraje cest, náspy, lomy, preferuje půdy středně těžké až lehké, skeletové, neutrální až alkalické, dusíkaté a stanoviště slunná až mírně zastíněná.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od nížin do podhorských oblastí na většině území, ve vyšších polohách jen vzácně a přechodně. Celkově roste v Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, na jihu Španělska a Řecka jen roztroušeně nebo zcela chybí, na východě přes Malou Asii, severní Írán, Afghánistán, Střední Asii až po jihozápadní Sibiř a Čínu a snad i Pákistán. Zavlečena do Severní Ameriky a Austrálie.
LÉČITELSTVÍ:
Obsahuje kumarin (asi 0,9%), melilotin (asi 0,2%), melilotosid, purinové deriváty, alantoin, kyselinu alantoinovou, melilotovou a močovou, třísloviny, glykosidy, flavonoidy, cholin, slizy a fytoncidy.
Drogou je nať, která se sbírá v době květu a pomalu se suší přirozeným teplem nebo za umělého sušení za teplot do 40 °C. V čerstvé rostlině jsou kumarin a melilotin glykosidně vázány, uvolňují se teprve při sušení.
Droga tlumí činnost hladkého svalstva, užívá se při chronickém bronchiálním kataru, při vysokém krevním tlaku (způsobený speciálně přechodem), při křečích v malé pánvi, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti. V těchto případech se užívá macerátu připraveného z jedné čajové lžičky drogy na jeden šálek vody - denně se pijí 2 až 3 šálky (celkem asi 4 g drogy denně). Ve formě obkladu, omýváním nebo jako náplasti se užívá na hojení ran. Rovněž se užívá jako prostředek omezující srážlivost krve (způsobuje kumarin), čehož se využívá v prevenci embolií.
Vzhledem k přítomnosti kumarínu v droze, může ve větších dávkách nebo při dlouhodobém užívání působit bolesti hlavy, spavost, závratě až ochrnutí! Drogu by zásadně neměli užívat lidé trpící poruchami krevní srážlivosti!
DALŠÍ UŽITÍ:
Zřídka je komonice pěstována jako pícnina (zejména pro koně) nebo na "zelené hnojení". Používá se také jako prostředek proti molům a jako aroma do tabáku.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)sečkař frant napsal(a) dne 20.6.2011:
Jak použít komonici při léčení cév?Formou čaje nebo naložení do vína?Jak připravit a dávkovat?
- Ludmila Chýlová napsal(a) dne 5.10.2011:
Jak se nakládá komonice do vína tj kolik g , jak se dlouho louhovat a jak se užívá a přesně jakou dobu. Za odpovědi mockrát děkuji Ludmila
- vláďa napsal(a) dne 9.10.2011:
Dle starších bylinářů komonice lékařská naložená v červeném víně na 1 litr se dává 10 gramů suché komonicové natě a nechá se 10 dnů vyluhovat užívá se 3x denně před jídlem 1 čajová lžička po první 3 dny. Další 3 dny se užívá 1 polévková lžíce. Kůra se opakuje po 3 měsících.
Olga napsal(a) dne 20.7.2009:
Chtěla bych se, prosím, zeptat na to, zda komonice také odpuzuje mouchy a jiný hmyz např. komáry. Slyšela jsem, že když se pověsí v trsu do místnosti, tak tuto vlastnost má. Děkuji
NAHLA LUDMILA napsal(a) dne 29.6.2009:
Dobry den,cetla jsem v novejsi knize,ze je komonice vhodna jako prevence proti krecovym zilam a dokonce zabrani i vzniku novych krecovych zil,tak by me zajimalo,jestli to tak opravdu je a mohu teto knize verit.Dekuju s pozdravem Nahla
- Jos. A. Zentrich napsal(a) dne 29.6.2009:
Paní Liduško,
prosím podělte se s námi o přesný název Vaší knížky, nakladatele, rok vydání a jméno autora - Pak bychiom to s vámi blíže prokonsultovali...
- Lenka Kopřivová napsal(a) dne 21.6.2011:
Komonice se opravdu využívá pro izolaci účinných látek s antikoagulačním účinkem (zabraňují srážení krve), dá se tedy používat i proti zhoršování křečových žil. Ale nepoužívá se proto rostlina celá, pouze tyto izolované látky, ze kterých se vyrábějí HVLP ("prášky", které vám předepíše lékař, kupujete v lékárně apod.). Tyto účinné látky neobsahuje rostlina čerstvá, ani usušená, vznikají až fermentací přítomných kumarolů - působením mikroorganizmů se mění na dikumaroly. Přímo účinná látka dikumarol byl dokonce objev českých lékařů, ale dnes už se pro velké nežádoucí účinku nepoužívá a bývá nahrazován látkami z jiných skupin.
Jinak fermentací kumarínu z tého rostliny vznikají také furokumaríny, které se zas využívají pro léčbu kožních onemocnění (vitiligo, psoriáza).
- Lenka Kopřivová napsal(a) dne 21.6.2011:
Omlouvám se, napsala jsem: "...fermentací přítomných kumarolů..." mělo být kumarínu. Už jsem myslela dopředu :-)
