Bodlák kadeřavý - Carduus crispusDymnivka plná - Corydalis solida Herbář Wendys
Hledej rostlinu / heslo:

Chmel otáčivý,Humulus lupulus
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
zvětšit obrázek
Chmel otáčivý,Humulus lupulus
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
zvětšit obrázek
Chmel otáčivý,Humulus lupulus
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
zvětšit obrázek
Chmel otáčivý,Humulus lupulus
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
zvětšit obrázek
Chmel otáčivý,Humulus lupulus
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
zvětšit obrázek
Chmel otáčivý,Humulus lupulus
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
zvětšit obrázek

Humulus lupulus - chmel otáčivý (chmel obecný)

Syn.: Hippocastanum vulgare
Slovensky: Chmeľ obyčajný

Čeleď: Cannabaceae - konopovité

Rod

Humulus zahrnuje 2 druhy, které jsou původní v mírném pásmu, v jiných oblastech světa jsou pěstovány a místy i zplaňují.

Popis:

Dvoudomá, vytrvalá, až 10 m dlouhá liána s četnými podzemními výhonky. Lodyha ovíjivá, pravotočivá, drsně chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, dlanitě členěné, se 3 až 7 laloky, laloky na okraji osinkatě pilovité. Květy drobné, nenápadné, světle zelena, samčí 5četné, uspořádané v latnatá květenství, samičí v hustých svazečcích, které se v době dozrávání mění v šištice složené ze zvětšených, žlutavě zbarvených listenů. Kvete v V až VI.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně zejména v teplejších oblastech (max. asi 700 m n.m.). Celkově je původní v téměř celém mírném pásmu Eurasie, pěstováním byl však zavlečen i do Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a dalších částí světa.

Stanoviště:

Vlhké houštiny, okraje lesů, lužní lesy, vlhké olšiny, podél vodních toků, na půdách hlinitých, dusíkatých, provlhčených spodní vodou.

Léčitelství:

Sbírají se samičí šištice nebo chmelové (lupulinové) žlázky zvané lupulin, které vyrůstají na listenech tvořících šištici. Šištice se sbírají ve druhé polovině srpna nebo začátkem září, kdy obsahují nejvíce účinných látek. Suší se za teplot nepřesahujících 40 °C. Lupulin se získává proséváním a dalším čištěním chmelových šištic, jeho získávání v domácích podmínkách je však dosti obtížné. Chmel poměrně rychle ztrácí svoji účinnost, cca po 1 roce se stává již téměř bezcenným.
Obsahuje pryskyřice, hořčiny (např. humulon, lupulon a další), silice s terpenoidy (např. humulen, myrcen aj.), flavonoidy, fytoncidy, fytosteroly, vosky, cholin aj.
Chmel působí sedativně, podporuje trávení, má desinfekční účinky a protože obsahuje látky podobné ženským pohlavním hormonům, napomáhá u žen regulovat menstruační cyklus a u mužů tlumí - stejně jako pivo - pohlavní pud.
Droga se užívá při nespavosti, nervovém rozrušení, neklidu, nadýmání nebo při potížích spojených s klimaktériem. Zevně lze využít fytoncidního působení chmele např. ve formě kloktadla nebo ve formě obkladu či koupele na špatně se hojící rány nebo furunkulózu.
V amatérských podmínkách se nejčastěji připravuje nálev nebo macerát z šištic, jenž se bere v maximální denní dávce 15 g a maximálně po dobu 3 měsíců. Z čerstvé drogy lze také připravit tinkturu, čistý lupulin se spíše nabízí ve formě komerčních přípravků. POZOR: U citlivých jedinců může vyvolat chmel alergickou reakci, a to nejen při jeho užívání, ale i při jeho sběru.
Informace v tomto odstavci částečně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

Další využití:

  • Chmelové šištice rostoucí na samičích rostlinách se používají při výrobě piva (v tomto případě se ale nepoužívají šištice z planě rostoucího chmele). Chmel pivu nejen dodává hořkou příchuť, ale také jej konzervuje.
  • Chmelové šištice se také užívají v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském.
  • Velmi mladé, na jaře rašící lodyžní výhonky zvané chmelíček nebo pazoušky lze použít podobně jako chřest nebo je přidat např. do zeleninových salátů. Starší a tedy i tvrdší výhony je třeba před požitím krátce uvařit, případně je např. přidat do zeleninové polévky.
  • Kouření chmele má údajně podobné účinky jako kouření marihuany (však také konopí patří do stejné čeledi jako chmel), může však být doprovázeno nepříjemnými vedlejšími účinky a může prý vyvolat i závislost. Jiné zdroje však jekékoliv účinky vyplývající z kouření chmele popírají.

Chmel v Českém herbáři z roku 1899:

Chmel (Humulus) jest ovíjavá, mnoholetá rostlina s lodyhami 20—40 stop vysokými; listy jsou pilovité, nahoře jakož i lodyha, drsné. Květy prášníkové jeví se v úžlabních a konečních latách, pestíkové ve vejčitých jehnědách, z nichž povstane šištice, obsahující malé nažky a silně páchnoucí, kořennou hořkou chutí vynikající zrnečka (mouku chmelovou).

Roste v písčitých krajinách v místech před větrem chráněných. Rozmnožuje se odnožemi.

Hlavní užitek jeho jest ten, že se vaří z něho pivo. V lékařství potřebuje se proti vodnatelnosti, špatnému zažívání, vařen ve víně proti žloutence.

Mladé letorosty chmelové požívají se z jara co salát (zelenina).

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Anonym (zakovas[zavinac]stonline.sk) napsal(a) 17.5.2009, 16:17 hod.:
Ze šištic divokého chmele se v Itálii připravuje rizoto. Nasbírané šištice se mohou uložit na podobný účel do mrazničky.
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]


Najít weby o této rostlině:
Googlem - Seznamem
Najít obrázky této rostliny:
Googlem - Seznamem


Rostliny rodu Humulus obsažené
v Názorné květeně zemí koruny české (1900-1904):
Chmel obecný - Humulus lupulus
[Chmel otáčivý - Humulus lupulus]
Chmel japanský - Humulus japonicus
[Chmel japonský - Humulus scandens ]


osiva-semena.cz



RSS RSS

Úvod (Home) Zobraz rostliny: Zpět (Back)

Reklama na tomto webu

Další moje weby:
  • Astrologický program Nebeský kalendář
  • Astrology software Sky Calendar
  • Zvířata na fotografiích
  • Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín

  • Spřátelený web:
  • Živé drahokamy