Bahnička jehlovitá - Eleocharis acicularisBukovník kapraďovitý - Gymnocarpium dryopterisFotografický herbář
Hledej rostlinu / heslo:

Podražec křovištní,Aristolochia clematitis
Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)
zvětšit obrázek
Podražec křovištní,Aristolochia clematitis
Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)
zvětšit obrázek
Podražec křovištní,Aristolochia clematitis
Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)
zvětšit obrázek

Aristolochia clematitis - podražec křovištní

Slovensky: Vlkovec obyčajný

Čeleď: Aristolochiaceae - podražcovité

Rod

Aristolochia zahrnuje asi 350 druhů, které rostou převážně v tropech a subtropech.

Popis:

Až 1 m vysoká bylina. Lodyha vzpřímená, nevětvená. Listy dlouze řapíkaté, srdčité. Květy ve svazečcích po 2 až 8 v paždí listů, zpočátku vzpřímené, později nící, trubkovité, u báze nafouklé, uvnitř s chlupy dolů skloněnými, žluté. Kvete v V až VII.
Pozn.: 1. Nazpět obrácené chlupy uvnitř květu zabraňují hmyzu navštívený květ opustit. Až květ vadne, otevřou se prašné váčky a popráší uvězněný hmyz pylem. Po té chlupy zvadnou a květ se obrátí směrem dolů, což teprve umožní hmyzu z květu vylézt.
2. Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckých slov ariston=nejlépe a lochos=šestinedělka, protože podražec se užíval k usnadnění porodu nebo k vyvolání potratu.

Stanoviště:

Lužní lesy, břehy, křoviny, podél cest, pole, vinice, rumiště, na půdách vápnitých, stanoviště teplé.

Rozšíření:

V ČR původní jen na jižní Moravě, jinde v teplejších oblastech jen druhotně. Celkově zahrnuje původní areál rozšíření jižní Evropu na sever po Rakousko, jih Moravy, Slovensko, Rumunsko a jižní část evropského Ruska, v Asii se vyskytuje od Turecka po Zakavkazí, druhotně roste i v jiných částech Evropy.

Jedy a další obsažené látky:

V oddencích, nati a semenech je přítomna jedovatá kyselina aristolochová (klematin, aristolochin) a dále alkaloid aristolochin, hořčina, silice, pryskyřice, žluté barvivo, kyselina jablečná, třísloviny, bílkoviny, škrob a cukr.
Kyselina aristolochová má silné projímavé účinky, vyvolává zánět ledvin, ve velkých dávkách i zástavu dechu a srdce. Otravy se projevují zvracením, průjmem, zánětem ledvin, krvácením z dělohy, u těhotných může dojít k potratu, smrt přichází po zástavě dechu.

Léčitelství:

Sbírá se kvetoucí nať.
Obsažené látky viz. předchozí odstavec.
Podražec působí silně hojivě, vnitřně podáván posiluje imunitu a působí i protikřečově, zejména v oblasti trávícího ústrojí.
Pro vnější použití se připravuje obvykle ve formě silnějšího nálevu, vnitřně se aplikuje ve formě slabšího nálevu (1/2 čajové lžičky na šálek vody, max. 4x denně) nebo ve formě tinktury.
Droga působí velmi razantně až toxicky! Při překročení doporučených dávek nebo při dlouhodobém užívání se mohou objevit veškeré neblahé příznaky, jak bylo popsáno v předchozím odstavci! Zcela kontraindikována je pro těhotné a kojící ženy a pro děti, ostatní by ji měli vnitřně užívat jen po důkladné poradě s odborníkem.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Podražec v Českém herbáři z roku 1899:

Podražec (Aristolochia), rozeznáváme několik druhů; obecný; má zvláštní zápach balsamický, roste v plotech, v zahradách a houštích i ve vinohradech, zvláště v jižní Evropě. Užívá se ho v mnohých nemocích jako léku, zvláště při všeobecné slabosti, při vředech a uštknutí hadím.

Druhy ostatní nalézají téhož upotřebení.

V Americe — v Mexiku, roste jeden druh, jenž proti hadům poskytuje výborný lék, a sice šťávou kořene svého. Lze jím nejen hady omámiti, ale také zabiti.

Kořen má sílu vzdorující hnilobě, pročež hodí se výborně za lék v jistých zimnicích. Užívá se nejlépe jako odvar.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

jana napsal(a) 19.2.2010, 11:32 hod.:
ja mam prave cerstve skusenosti s odvarom z vlcieho jablka na ludi. Mam otvorenu zlomeninu na prste-prekusnuty od psa a velmi skarede a hlboke rany. Doktor sa to snazil vyliecit betadinom a stale to hnisalo.Potom som zacala s touto bylinkou a za dva dni som mala zasusene rany.Pouzivam ho este stale,nez sa to uplne nezahoji,niekolkokrat denne a mozem povedat,ze za tieto dva tyzdne intenzivneho pouzivania este ziaden vedlajsi ucinok nepozorujem
[reagovat]

michal napsal(a) 19.4.2009, 19:58 hod.:
používam odvar aj s kúskami lístočkov na rany rezné, sečné či odreniny, lístky zabalené v gáze namáčam do vlažného odvaru a prikladám na rany, keď je treba nechám priložené a zaviazané aj dlhší čas... rany sa hoja rýchlo a nehnisajú.
[reagovat]

Jana Španová (jana.spanova[zavinac]centrum.sk) napsal(a) 15.10.2008, 14:41 hod.:
Konečne som našla rastlinu, ktorá mi robí veľké starosti v záhrade. Neviem sa jej zbaviť. Má veľmi dlhé korene a stačí naozaj kúsok na rozmnoženie. Pravidelne orieme záhradu a pestujeme v nej kukuricu. Rastlina má tienisté podmienky a dobre sa jej darí. Ako sa jej mám zbaviť? Aký chemický prípravok by som mohla použiť? V budúcnosti by som chcela záhradu využiť na pestovanie zeleniny.
[reagovat]

Riann napsal(a) 16.7.2008, 22:28 hod.:
Mám s ním dobrou zkušenost na ránu u psa.Používám ho jako odvar,pouze pro vnější použití,a je skvělý.Dostala jsem ho od léčitelky.Předtím se rána nechtěla dlouhodobě zhojit,po tomto odvaru na místě rány začína růst i srst,která tam dlouhodobě nebyla a o níž mi veterinář řekl.že už tam nebude.Takže já na něj nedám dopustit.
[reagovat]

Zuzana napsal(a) 21.1.2009, 22:42 hod.:
Rada pocujem, ze ma take blahodarne ucinky na hojenie ran. Akurat dnes mi veterinar odovzdal kyticku suseneho vlkovca ako sviatost oltarnu, aby som pravidelne vymyvala ranu nasmu psovi. Dufam, ze to zaberie, lebo uz jednu holu jazvu ma. Tak snad tiez zarastie.
Mozno je to tip pre Janku Spanovu, co sa stazuje na zaburinenie zahrady. Urobit z nudze cnost a zasobovat veterinarne ambulancie vrecuskami so susenym vlkovcom. Myslim, ze vela majitelov psov by jej bolo za to vdacnych - vratane mna, lebo netusim, kde sa da zohnat. A mozno by este co-to zarobila... Aby nakoniec miesto kukurice neokopavala vlkovec ;o)

Sabolová Anna napsal(a) 11.6.2008, 12:04 hod.:
Dobrý den,
v některých herbářích je tato bylina doporučována jako výborný prostředek k léčbě bércových vředů a dekubitů. Takže léčba ran je dobrý nápad - za zkoušku to stojí.
[reagovat]

Lenka napsal(a) 22.5.2008, 11:00 hod.:
Najlepší účinok má na kone. Ako čaj robí z ranami úplné zázraky.
[reagovat]

Veronika (veronique.trebic[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 22.5.2008, 19:02 hod.:
Dobrý den, píšete,že jako čaj, působí zázračně... myslíte Tím tedy odvar, že? Chci se zeptat, máte někdo zkušenosti s aplikací tohoto odvaru u člověka... samozřejmě po radě léčitele, či podobně. Díky za jakoukoliv reakci! Veronika

Lucie napsal(a) 6.6.2008, 11:15 hod.:
Reaguji na příspěvek, s těmi zázračnými účinky bych to neviděla nijak růžově. Tedy pokud člověk nepovažuje za zázrak zničené ledviny.
Kyselina aristolochová má silné projímavé účinky, vyvolává zánět ledvin, ve velkých dávkách i zástavu dechu a srdce. Otravy se projevují zvracením, průjmem, zánětem ledvin, krvácením z dělohy, u těhotných může dojít k potratu, smrt přichází po zástavě dechu.

daniela cajkova (jada2583[zavinac]azet.sk) napsal(a) 12.8.2008, 14:46 hod.:
ja s ni mam velmi dobre skusenosti tiez pri konoch odvar z neho uz zhojil vela ran si nedam nan dopustit a pani co pisala o tych oblickach je pravda ten odvarje jed a preto sa to pouziva len sa vonkajsie pouzitie nie na vnutorne

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]


Najít další stránky o této rostlině:
Googlem - Seznamem - Jyxem
Najít obrázky této rostliny:
Googlem - Seznamem - Jyxem
Počet zobrazení této rostliny: 13801

Sdílet: Facebook Facebook Twitter Twitter Google Google


Webové společenství přátel botaniky:
Přejít na stránku Webového společenství přátel botaniky

Úvod (Home) Zobraz rostliny: Zpět (Back)


[Zásady ochrany osobních údajů]