Rosa canina - růže šípková

Čeleď: Rosaceae - růžovité

Rod

Rosa zahrnuje přibližně 100 až několik 1000 původních druhů (dle taxonomického pojetí, neboť jde o rod z hlediska systematiky složitý), které rostou na severní polokouli, a více než 12000 zahradních odrůd.

Popis:

Až 10 m dlouhá liána nebo až 3 m vysoký keř. Větve převážně trnité, trny obvykle hákovitě zahnuté, silné, s kapkovitě sbíhavou bází. Listy střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, 5 až 7 četné, lístky eliptické až vejčité, pilovité, zašpičatělé, nežláznaté. Květy stopkaté, růžové, vzácně bílé, vyrůstají po 1 až 3, 5 až 6 cm v průměru, čnělky řídce chlupatá až lysé. Tři vnější kališní lístky zpeřené, všechny žláznaté, po odkvětu dozadu uhnuté (někdy mohou být 2 celistvé lístky rovnovážně rozestálé) a před dozráním šípku opadávající. Šípky různých tvarů, obvykle 2 až 3 cm dlouhé, zprvu oranžové, později červené a měkké. Kvete v V až VII.

Stanoviště:

Lesy a jejich okraje, houštiny, meze, podél cest, skaliska, pastviny, břehy, na půdách suchých až vyprahlých, stanoviště slunné.

Rozšíření:

V ČR hojně až obecně od nížin po nižší horské polohy (max. asi 1000 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu přibližně po 60° severní šířky, na jihu po severozápad Afriky, na východě po střední Asii, Malou Asii, Kavkaz, Irák a Írán, druhotně roste i v Severní Americe.

Léčitelství:

Sbírají se šípky v době zralosti, tj. v září až říjnu. Suší se co možná nejrychleji za teplot 60 až 80 °C.
Droga obsahuje zejména vitamín C, kterého je v zralých a neusušených šípcích přítomno 0,2 až 1%. Sušením však dochází k jeho poklesu zhruba o 45 až 90%, z čehož se v čaji rozpustí jen přibližně 40%, což v praxi znamená, že do jednoho šálku šípkového čaje se dostane maximálně jen nějakých 10 mg tohoto vitamínu (pro srovnání: při chřipkách jsou doporučovány megadávky vitamínu C v množství 2000 až 5000 mg denně). Dále jsou přítomny karotenoidy, flavonoidy, vitamíny B₁, B₂, P a K, organické kyseliny (citrónová, jablečná, nikotinová), asi 30% cukrů, slizy, pektin, minerální látky aj.
Šípkový čaj se užívá k celkovému posílení organismu a vzhledem k tomu, že působí i mírně močopudně, lze jej využít i při zánětlivých onemocněních močového ústrojí nebo při ledvinových či močových kaméncích. Čaj je nejlépe připravovat z drcených šípků, které se vaří asi 10 minut (použijí se 2 čajové lžičky šípků na 250 ml vody). Čaj z okvětních lístků údajně ulevuje od žaludečních křečí. Jako posilující prostředek bývá doporučován i šípkový likér (1 l šípků a 0,5 kg cukru se 8 dní luhuje ve 3 l žitné, pije se pak 1 sklenka denně před jídlem).
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.
Pozn.: Staří Římané používali šípkovou růži proti vzteklině, z čehož také vzniklo latinské jméno této rostliny, jež v překladu doslav zní "psí růže".

Další užití:

• Ze šípků lze vyrábět zavařeniny, sirupy, kompot, domácí vína apod.
• Šípková růže se používá jako podnož pro zahradní odrůdy růží.

Růže v Českém herbáři z roku 1899:

Růže planá (šípková, Rosa canina) jest keř, jehož větve opatřeny jsou silnými, zahnutými ostny. Květy bílé, nebo bledorůžové, voní a stojí jednotlivě nebo po dvou. Plody červené (šípky) obsahují mnoho chlupatých nažek. Roste u cest a vůbec u nás; šípky jsou jedlé.

Růže zahradní potřebuje se v lékařství, a sice listy květové. Mají příjemnou vůni, která sušením se vytratí. Přičítá se jim moc stahující a posilující; odvar z nich radí se zvláště při lehkém krvotoku osob souchotivých. Voda růžová, upravená z květů růžových, potřebuje se jako oční voda a přidává se do rozličných omáček.

Med růžový, 3 unce sušených květů s 2 litry horké vody, k čemuž přidá se 6 lib. čistého medu, potřebuje se nejvíce za kloktadlo.

Ocet růžový upraví se, když 1 lib. květů růžových, červených a 1 lib. bílých močí se 9 dní, pak vylisuje a procedí. Potřebuje se hlavně zevnitř, za kloktadlo při chorobě v ústech, ku vstřikování, umývání a pod.

Pomáda růžová užívá se při rtech rozpukaných, k obměkčení strupů a pod.

Růžový syrup upravuje se takto: 7 uncí květů, 6 lib. cukru, 6 žejdlíků vody vařící; 5½ unce líhu nechá se státi a močiti; potom se to procedí, odkouří až na 1 máz a rozpustí se cukr, načež přidá se líh.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Rosa:
Rosa dumalis Růže podhorská	Rosa jundzillii Růže Jundzillova	Rosa rugosa Růže svraskalá