Pinus sylvestris - borovice lesní (sosna)

Čeleď: Pinaceae - borovicovité

Rod

Pinus zahrnuje více než 100 druhů, které rostou na severní polokouli.

Popis:

Vždyzelený, až 40 m vysoký, jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let. Borka brázditá, v horní části kmene červenooranžová, v dolní části šedavá. Jehlice po 2, tuhé, špičaté, do 8 cm dlouhé a do 2 mm široké, opadávají po 2 až 3 letech. Samčí šištice nahloučeny na konci mladých letorostů, vejcovité, 4 až 8 mm dlouhé, světle žluté, samičí po 1 až 2, vzpřímené, 5 až 6 mm dlouhé, růžové, tmavě červené nebo fialové. Šišky na krátkých stopkách, na podzim se stáčejí směrem dolů, zprvu zelené, za zralosti dřevnatějící, semena dozrávají na jaře 3. roku, kdy se šiška otvírá a po vysemenění vcelku opadává, kterýžto cyklus se opakuje každých 3 až 5 let. Strom začíná kvést ve stáří 15 až 70 let dle stanoviště (nejdříve kvetou samostatně rostoucí stromy). Kvete v V.

Stanoviště:

Světlé lesy, skály, písčiny, okraje rašelinišť, stanoviště světlé nebo jen slabě přistíněné, na půdách písčitých, kamenitých, chudých, vápnitých i rašelinných.

Rozšíření:

V ČR po celém území vyjma poloh cca nad 1000 m n.m., velmi často pěstována v kulturních lesích a v parcích. Celkově roste na severní polokouli, na severu až po polární kruh, na jihu asi po 45° severní šířky.

Léčitelství:

Sbírají se zejména pupeny (Turio pini) a to v dubnu ještě před rozvinutím.
Droga obsahuje silici (a v ní terpeny pinen, felandren, limonen, camphen, cadinen, myrcen, sylvestren, caren, cymen, bornylacetát aj.) a dále pryskyřici, třísloviny, hořčiny, aromatické kyseliny, vitamín C a další látky.
Působení drogy je protizánětlivé, usnadňuje odkašlávání, při zevním použití zvyšuje prokrvení pokožky. Vnitřně ji lze použít např. při bronchiálním astmatu na podporu odhleňování nebo při nachlazení či jiných chorobách dýchacích cest, zevně aplikovaná se osvědčila při revmatismu a různých kožních vyrážkách.
Připravuje se nejčastěji ve formě odvaru, který se buď pije (max. 5 až 8 lžic denně) nebo inhaluje (max. 10 minut 1x až 2x denně) nebo přidává do koupele (koupel je dobré nejdříve "otestovat" ve slabší koncentraci, neboť může působit dráždivě!). Léčivě může působit i prostá procházka borovicovým lesem, v němž se podle některých zdrojů vyskytuje až 100x méně bakterií nežli ve městě (všimněte si ostatně, že mnohé ozdravovny a sanatoria - zejména plicní - jsou obklopeny právě borovicemi).
Borovice by nikdy neměla být užívána dlouhodobě, neboť přítomné terpeny mohou působit poměrně silně dráždivě. Vůbec by ji pak neměli užívat lidé se zánětlivým onemocněním ledvin, jater nebo trávicího ústrojí, kteréžto orgány mohou být působením terpenů nejen podrážděny, ale v některých případech i poškozeny. Procházky borovým lesem se však samozřejmě není třeba obávat.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Další užití:

• Borovicové dřevo se užívá ve stavebnictví nebo jako topivo, méně již v nábytkářství (odpuzuje moly, takže se hodí např. na šatní skříně).
• Z borovicových pryskyřic se získává terpentýn, jež se užívá při výrobě barev, laků, leštidel apod., a kalafuna.
• Je to okrasná dřevina často pěstovaná v parcích.

Borovice v Českém herbáři z roku 1899:

Sosna (borovice obecná, Pinus silvestris), strom 60—80 st. vysoký, s hnědočervenou, snadno sloupatelnou kůrou. Jehlice 2" dlouhé, stojí vždy po 2; prašné květy jsou na dolejšku nejmladších rostů, obsahujíce mnoho pylu; nachové jehnědy plodní stojí osamotnělé neb po 2—6; přeměňují se po kvetení v špičatě kuželovitou šišku.

Borové lesy nalézáme v rovinách a nižších kopcovitých krajích s půdou písečnou. Naříznou-li se kmeny, prýští z nich pryskyřice, z níž dělá se terpentýnový olej, kalafuna, smůla, dehet a j. Kvete v dubnu a květnu. Po řídku stojící borovice neztloustne, ženouc příliš na větve.

Terpentýn užívá se zevně a časem též uvnitř. Na rány, aby hnisaly, na močové ústroje, při ochrnutí, spáleninách, omrzlinách, též na klystýr se používá.

Kalafuna zastavuje krev — zalepí se jí rána; dehet dává se proti souchotím a kurdějím, hlístám a kožním neduhům.

Spálením zbytků nabude se kopt. Koupele a lázně z jehličí borového upraví se takto: 2—3 lib. jehličí svaří se v 2—3 lit. vody a vlije se do lázně teplé. Z počátku bere se málo jehličí, později se přidává; déle než půl hodiny nemá nemocný v lázni takové setrvati. Lázně ty prospívají při krticích, dně, hostci, křečích, lišejích, blednici a j.

Výpary lesů borových prospívají nemocným na plíce. Tinktura z borovic (mladých letorostů) dává se po 20—40 kapkách několikrát za den. Z letorostů a z jehličí lze lisovati olej a balsám; terpentýn dává se uvnitř proti škrkavkám, zvláště proti tasemnici, a sice 2—4 drachmy každou čtvrt hodiny; též při vodnatelnosti; při chorobách plicních, proti dně, hostci často prospívá. Zevně užívá se přečasto; zvláště při mrti, též při mnohých vředech.

Terpentýnová masť dává se na zastaralé hostečné bolesti, otekliny, omrzliny, při ochrnutí a mrti.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Pinus:
Pinus mugo Borovice kleč	Pinus strobus Borovice vejmutovka

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy