Veronica officinalis - rozrazil lékařský

Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Rod

Veronica zahrnuje asi 240 druhů, které rostou převážně v mírném pásmu Eurasie nebo v horských oblastech tropů, jen zřídka na jižní polokouli a izolovaně v Austrálii.

Popis:

Vytrvalá, 10 až 50 cm dlouhá bylina. Lodyha plazivá až poléhavá, v květenství vystoupavá, větvená, kořenující, oblá, hustě chlupatá, při bázi někdy načervenalá. Listy vstřícné, přisedlé až krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, vroubkované, chlupaté. Úžlabní hrozny husté, 15 až 35 květé. Kalich 4četný. Koruna 5 až 8 mm v průměru, modrofialová až fialová s tmavofialovými žilkami, vzácně bílá, korunní trubka bělavá. Kvete v VI až VIII.

Stanoviště:

Vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, světlé lesy, často v blízkosti mravenišť. Preferuje půdy slabě humózní, čerstvě vlhké až suché, písčité až hlinité, kyselé.

Rozšíření:

V ČR od nížin po horské oblasti roztroušeně až hojně, vzácně jen v nejvyšších polohách a na územích s vápnitým podkladem. Celkově roste téměř v celé Evropě včetně Islandu a Azorských ostrovů, neroste v arktické oblasti Ruska a v jižní polovině Pyrenejského poloostrova, dále roste na Kavkaze a na východní části Severní Ameriky.

Léčitelství:

Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, pryskyřici, vosky, silici.
Sbírá se nať (Herba veronica) a to v době květu (červen až srpen). Seřezává se těsně nad zemí a suší se na stinných a vzdušných místech (při umělém sušení za teplot do 35 °C) bez převracení, aby neopadaly květy. Při sušení je třeba dbát na to, aby droga nezhnědla, neboť zhnědnutí je provázeno štěpením hlavní obsahové látky, kterou je aukubin.
Droga snižuje hladinu cholesterolu v krvi, příznivě působí při zánětech močových cest i při kaméncích, při bronchitidě, astmatu či zánětu průdušek, podporuje zažívání, tvorbu enzymů slinivky břišní, je účinným antirevmatikem a patří k tzv. "krev čistícím" drogám a proto je vhodná při nejrůznějších kožních problémech.
Připravuje se nejčastěji ve formě odvaru, který se vaří jen krátce (asi 2 minuty). Při zevním použití se odvar vaří déle, asi 5 až 10 minut. Vnitřně se berou 2 až 4 šálky denně. Pro zlepšení metabolismu se doporučuje užívat čerstvou šťávu a to 2x až 4x denně 2 až 3 čajové lžičky.
Rozrazil byl v minulosti drogou velmi oblíbenou, dnes se zdá, že jeho význam byl poněkud přeceňován. Podle starých herbářů podporuje vylučování vody z těla, napomáhá činnosti různých žláz, působí protizánětlivě, protikřečově, antitoxicky, pomáhá při chorobách ledvin, plicní tuberkulóze, menstruačních potížích, vyrážkách, plísních, chorobách žaludku, při ušktnutí hadem i při pokousání vzteklým zvířetem. Zevně býval doporučován při různých kožních nemocích jako je svrab nebo spáleniny, při zánětu dásní se kloktal.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Další užití:

Mladá nať rozrazilu se dříve přidávala do jarních salátů nebo polévek.

Rozrazil v Českém herbáři z roku 1899:

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis). Jest to malá bylinka, s lodyhami 3—9 palců dlouhými; květy má víceméně modré. Čerstvá nať má slabou vůni; sušená jí pozbude. Potřebuje se na rány, proti katarrhu, dýchavičnosti, chrkání krve a v plicních neduzích, při nemocích ústrojí močového; co thé užívá se 2 litry na 3—4 šálky.

Lepší jest čerstvá šťáva, 2 lžíce, s kozím mlékem smíšená, ráno na lačný žaludek; zevně léčí rány a spáleniny. Šťáva čerstvá smíchá se s kořalkou a protřese řádně; za několik dní se sleje a přidá se k tomu benátské mýdlo, líh, růžová voda, a procedí se to. Nať utlučená na prášek a dobytku se solí dávaná účinkuje proti kašli. Půl lib. kamence v odvaru rozrazilovém zahání šváby.

Také se hodí za kloktadlo, když v ústech a hrdle jsou vředy. Pije-li se večer a ráno, po. 2 lt. sílí žaludek, čistí krev a léčí závrať.

Rozrazil, květ divizny, 1 kv. anýzu tlučeného v mázu medoviny — též přidati lze svařenou šťávu hruškovou, — to užíváno, léčí chrapot, tíseň na prsou, kašel a zjedná jasný hlas.

Jsou ještě mnohé druhy rozrazilů, z nichž ten který druh rovněž v lékařství se potřebuje, na př. onen, jenž roste na vlhkých místech a má chuť slanou, trochu ostrou; kvete v červnu až do srpna. Užívá se proti zácpě a kurdějím.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Veronica:
Veronica arvensis Rozrazil rolní	Veronica austriaca Rozrazil rakouský	Veronica beccabunga Rozrazil potoční	Veronica chamaedrys Rozrazil rezekvítek
Veronica dillenii Rozrazil Dilleniův	Veronica gentianoides Rozrazil hořcovitý	Veronica hederifolia Rozrazil břečťanolistý	Veronica persica Rozrazil perský
Veronica scutellata Rozrazil štítkovitý	Veronica serpyllifolia Rozrazil douškolistý

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy