Carlina acaulis - pupava bezlodyžná

Slovensky: Krasovlas bezbyľový

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)

 

POPIS:

Nízká, vytrvalá bylina. Lodyha silně zkrácená, listy nahloučeny v přízemní růžici, peřenolaločné až peřenosečné, často na rubu pavučinatě vlnaté, úkrojky přisedlé širokou bází, pichlavé, vřeteno křídlaté. Jediný úbor nejčastěji 4 až 6 cm v průměru, obsahuje jen bílé až nahnědlé trubkovité květy. Bílé zákrovní listeny jsou hydroskopické, při vlhkém počasí se ohýbají dovnitř a vytváří nad lůžkem stříšku. Kvete v VI až IX.

STANOVIŠTĚ:

Suché louky, pastviny, meze, stráně, lesní okraje, vřesoviště, preferuje půdy hluboké, suché, kamenité, umístění teplé.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR hojně od nížin po horské oblasti, místy však zcela chybí (např. severozápadní Čechy).

LÉČITELSTVÍ:

Obsahuje polysacharid inulin, silice (asi 1,25%) s hlavní složkou karlinaoxydem a karlinenem, pryskyřice, třísloviny a enzym srážející mléko.
Sbírá se kořen (Radix carlinae) a to buď na jaře (květen) nebo na podzim. Kořen se po vyrýpnutí omyje, rozdělí na menší části a suší ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Droga se uplatňuje zejména v urologii, působí močopudně, potopudně, zlepšuje činnost ledvin, urychluje vylučování odpadních látek z těla, má ale i účinky fytoncidní, zlepšuje chuť k jídlu, působí dobře při zánětu či zvětšení prostaty, při zánětu močových cest, desinfikuje střeva, zevně lze pupavu použít ve formě koupele při plísňových onemocněních, hnisavých kožních afekcích nebo na ekzémy.
Nejčastěji se droga podává ve formě prášku a to 3x denně na dvě špičky kulatého nože nebo ve formě nálevu (4 sklenky denně). Čaj nebo odvar z 15 až 30 g na ½ l vody se osvědčil proti katarům, nachlazení, zahlenění, nebo při potížích spojených s funkcí ledvin, močových orgánů i žaludku.

DALŠÍ UŽITÍ:

Květní lůžko je jedlé, má chuť podobnou kedlubně.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

lucinkapet napsal(a) dne 16.9.2011:
v dětství, před cca 20-ti lety, jsme je hojně pojídali na chalupě u Náchoda, pak jsem až do nedávné doby ji vůbec nikde nepotkala. Nečekaně až minulý týden na jižní Moravě...

  • vláďa napsal(a) dne 17.9.2011:
    Je to bylinka celkem hojná i na severní Moravě,jen potřebuje lokalitu,která je sušší a nezaplevelená vysokou trávou. Roste např.Nové Zámky u Litovle, Těšíkov nad Šternberkem atd

  • Wolthan napsal(a) dne 20.4.2013:
    Mám dědu ve Zdoňově u Adršpachu a ten mně to naučil jíst :-)

Monča napsal(a) dne 17.1.2011:
Mňam chlebíčky, naposledy jsem je jedla na Slovensku v Borčicích. Asi v roce 1988. Od té doby jsem je neviděla...
Ach jo

Patrik napsal(a) dne 27.5.2010:
Ahoj já mám na ní celkem štěstí stále ji nacházím a občas sním

Zdeněk napsal(a) dne 20.11.2009:
říkali jsme tomu jako děti "chleba" a pojídali, dnes jsem ho již na loukách neviděl, škoda, úžasná rostlina!

  • michal napsal(a) dne 19.3.2011:
    Roste na suchých a slunných stráních.U nás je hojná.Čím starší rostlina,tím větší květ.

Jaromír napsal(a) dne 16.1.2009:
Všem, jež pupava okouzlila coby květ na lukách, doporučuji velmi prózu Jakuba Demla Pupava z druhé poloviny 30. let. Budete štastni z toho, co vám pupava skrze velkého básníka sdělí.

Vìra napsal(a) dne 16.11.2008:
Přispěji svými zkušenostmi nebo vzpomínkami z dětství: jedli jsme květní lůžko a byla to naše pochoutka na výletech, v táborech atd. Opravdu to chutnalo jako kedlubna. Můžete ochutnat. Věra

  • Eda napsal(a) dne 27.5.2009:
    Tatínek říkal pupavě "myslivecký chlebíček" a ten nám tenkrát (1935) dětem, velmi chutnal.

Nemáte oprávnění psát komentáře.