![]() Fotografický herbář
|
|||||
| Úvod (Home) | Slovník | Herbář 1899 | Herbář na CD | Zvířata | Přátelé botaniky |
| Althaea officinalis - proskurník lékařskýČeleď: Malvaceae - slézovité
RodAlthaea zahrnuje asi 6 druhů, které rostou zejména ve Středozemí v oblasti Černého moře. Popis:Vytrvalá, 70 až 180 cm vysoká, sametově chlupatá, trsnatá bylina. Lodyha přímá, jen s krátkými postranními větvemi, nevýrazně rýhovaná, chlupatá. Listy střídavé, řapíkaté, dolní silně a horní jen slabě 3 až 5 laločnaté, na okraji nepravidelně zubaté, hustě plstnatě chlupaté, tlusté. Květy v paždí listů, obvykle po 2 až 4, 5četné, korunní lístky široce obvejčité, mělce vykrojené, světle růžové až světle fialové. Kvete v VII až IX. Stanoviště:Pobřežní křoviny, vysokobylinné porosty, vlhké a slatinné louky, příkopy, druhotně vlhká místa v okolí lidských sídel, břehy vesnických rybníků, preferuje stanoviště dočasně zaplavovaná nebo s vysokou hladinou spodní vody, v létě teplé, v zimě snáší i nízké teploty (kontinentální počasí). Rozšíření:V ČR primárně jen v teplých oblastech jižní Moravy, která tvoří severní hranici rozšíření druhu, druhotně zejména v Polabí a Poohří, primárně roste v nadmořských výškách do 200 m n.m., jinde jen vzácně (max. asi 600 m n.m.). Celkově roste od Středozemí, přes panonskou nížinu a jižní Ukrajinu do Střední Asie, jinde jen zplaněle (včetně Severní Ameriky). Léčitelství:Všechny části rostliny obsahují zejména velmi hodnotné slizové látky (kořen až 35%). Hlavními složkami slizu jsou galakturorhamnany, glukany a arabinogalaktany. Dále jsou přítomny škroby (v kořenu až 38%), sacharóza (v kořenu asi 10%), asparagin (v kořenu asi 2%), betain, pektiny (v kořenu až 11%), flavonoidy, minerální látky, organické kyseliny a stopy silice. Proskurník v Českém herbáři z roku 1899:Ibišek (aibiš, proskurník lékařský, Althaea officinalis), má tlustý, válcovitý oddenek a 3—4 stopy vysoké lodyhy; velké bílé, neb bledočervené květy podobají se slézovým. Roste v křoví, na mokrých lukách; u nás zřídka, ale pěstuje se zhusta; kvete v červenci až do září. Kořen užívá se proti kašli, průjemu, kolice, při obtížném močení; též vstřikuje se časem. Zevně co kloktadlo — proti tripru pije se thé; též užívá se syrup aibišový, olej mandlový, gumi s vodou třešňovou, čehož několikrát za den užije se jedna lžíce. Rozeznává se ještě několik druhů, jež rostou v cizích krajinách a potřebují se větším dílem též, jak shora udáno. Rostlina miluje dobrou půdu, hlinitou a písčitou a vlhko. Za 2—3 roky jest kořen k potřebě, dobývá se na podzim a suší pak. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:K této rostlině zatím žádný návštěvník nic nenapsal.[napsat poznámku nebo dotaz k této rostlině]
| ||||||||||||||||||||