Convolvulus arvensis, Svlačec rolní, Pupenec roľný

Convolvulus zahrnuje asi 230 druhů, které rostou v mírných pásmech a v horských oblastech tropů a subtropů, nejvíce v mírném pásmu severní polokoule.

Popis:

Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Lodyha poléhavá nebo ovíjivá, pravotočivá, 40 až 100 cm dlouhá, tupě hranatá, větvená. Listy krátce řapíkaté, čepel střelovitě vejčitá až kopinatá, na bázi se 2 laloky, celokrajná. Květy jednotlivé, úžlabní. Koruna nálevkovitá, bílá nebo růžová, vzácně červená. Květy se otvírají pouze za slunce a to ráno mezi 7. a 8. hodinou a odkvétají ještě týž den okolo 14. hodiny. Kvete v V až IX.

Stanoviště:

Okraje polí a cest, úvozy, náspy, pole, zahrady, travnaté stráně, na půdách často zraňovaných, těžkých hlinitých až hlinito-jílovitých, dusíkatých.

Rozšíření:

V ČR hojný takřka na celém území, nejvíce od nížin do podhorských oblastí, max. asi 650 m n.m., na našem území ale není druhem původním, rozšířil se sem již ve starověku zřejmě ze Středozemí a Přední Asie. Celkově roste v Evropě vyjma nejsevernějších oblastí a dále v celém mírném pásmu severní polokoule a v subtropech Asie a Severní Ameriky.

Léčitelství:

Svlačec v Českém herbáři z roku 1899:

Svlačec polní (Convolvulus arvensis) má plazivý, provázkovitý oddenek a lodyhy položené, otáčivé na jiné rostliny se popínající. Listy řapíkaté jsou vejčité neb podlouhlé; květy ojedinělé, mají bílou neb růžovou zvonkovitou korunu.

Kořene užívá se jako léku proti ránám; obsahuje pryskyřici, která způsobí ujímání v životě i stolici, zvláště smíchá-li se s arabským klím a dá se jí 10—12 gramů.

Svlačec uťatý (Convolvulus scamonia) roste v jižních a teplých krajinách. Šťáva kořenová, zhuštěná, dává lék silně počišťující. Nejlepší jest alpská v kusech šedivých, zápachu silného, chuti odporné; smyrenská jest špatnější. Nyní se vůbec za lék málo užívá; jindy potřeboval se proti vodnatelnosti, proti chorobám břišním, proti tasemnici, buď jako prášek, neb utlučen a smíšen s cukrem, mandlemi a žloutkem.

Svlačec pomoučený (C. Farinosus). Má lodyhu jakoby bílou moučkou poprášenou; květy růžové. Na Madeiře a Peloponesu.

Svlačec jívatý (C. cioparius). Na ostrovech kanárských. Od něho prý pochází dříví růžové, jež vydává vůni růžovou, která bývá silnější při strouhání.

Svlačec květný (C. floridus) na Tenerifu. Též od toho kře, nejkrásnějšího ze všech rodů toho pokolení pro množství květů, pochodí růžové dřevo.

Svlačec hliznatý (C. mammosus). V Indii východní, kdež pojídají bambuliny oloupané a vařené. Číňané dělají z nich mouku, jižto přidávají do pokrmů. Kaší z nich obkládají prsa, by mléko se rozhojnilo. Z lodyh shotovují vlákna a z těch tkají lesklé plátno.

Svlačec jedlý (C. edulis) v Žaponsku, kde se sází a bobule jeho jedí. Květy jeho zřídka lze viděti.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Kamila Bergmannová (kamibe[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 18.3.2010, 22:13 hod.:
Co znamená, že je pravotočivá? Vždycky jsem si myslela, že to znamená PO směru hodinových ručiček. Ale z fotek je jasné, že se svlačec otáčí PROTI směru hodinových ručiček. V knize "Co kvete od jara do zimy" (Granit, 2003) se píše, že se otáčí proti směru hod.ručiček, ale v knize "Naše příroda" (Reader´s Digest Výběr, 2000)se naopak píše, že ve směru pohybu hodinových ručiček. Tak jak to vlastně je? Děkuji, jestli někdo najde čas na odpověď. KB
[reagovat]

Pharmaki napsal(a) 12.8.2010, 22:59 hod.:
Zdravím, svlačec je levotočivý, otáčí se proti směru hodinových ručiček.

Jindřich František Bobák napsal(a) 16.7.2009, 10:37 hod.:
Svlačec

Drátěným plotem bílý svlačec
od oka k oku vzhůru pne se,
brzy ho bude plný ranec
a plot tu tíhu neunese.

Nahrbí záda níže k zemi,
pár sloupků k nebi pozvedne.
Svlačec, jenž dral se po něm k nebi,
železnou drtí zalehne.
[reagovat]

Samková Věra (samkova.vera[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 14.6.2008, 14:06 hod.:
Dobrý den,
nevím kdo mi odpoví ale mám velký problém s tímto zatraceným svlačcem. To je tak vitální a agresivní rostlina, že na ni chodím každý den s nožem. Stejně to nepomáhá. Mám ji na skalce, musím vždy odvalit kámen, vytrhat, odřezat, zkrátka nevím co s ní aby mi nekazila krásně kvetoucí skalničky.
Nemám ráda když je skalka zaplevelená, to se mi vůbec nelíbí. Zdravím.
[reagovat]

Michal napsal(a) 19.6.2008, 20:57 hod.:
Jedná se o dvouděložný plevel. Když potřeš listy houbičkou namočenou v přípravku Bofix (podle návodu), který běžně koupíš, zahyne do 10 dnů, pak vytrhni. Houbičkou proto, že jej máš ve skalce, jinak se Bofixem provádí postřik, kterým bys mohla ohrozit okolí.

Herbář Wendys
					Hledej rostlinu / heslo:
Úvod	Rostliny cizí	Květena česká	Slovník	Herbář 1899	Software Herbář

Convolvulus arvensis - svlačec rolní