Na této straně začíná článek o rostlině:
Schoberia pomořská - Schoberia maritima [= Solnička rozprostřená - Suaeda prostrata]

1-3 dm vysokou lodyhu s válcovitě šidlovitými, střídavými, dužnatými listy, které bývají ostnitě zakončeny. V paždí hořejších listů (A) rozkvétá v srpnu a září po jednom květu, po jehož stranách vyrůstají 2 úzké listence (b, b₁).

Květy (F, F₁) mají hluboce 5dílné, zelené okvětí, jehož ušty (o, o₁) jsou na hřbetě opatřeny příčným, blanovitým, později značně se zveličujícím přívěskem (p), 5 tyčinek s introrsními prašníky a svrchní dvoučlenný semeník se 2 čnělkami. Plody jsou nažky (f, f₁) ukryté ve vytrvalých okvětích, jejichž přívěsky hvězdovitě se rozkládají, tak že je může vítr daleko zanášeti. Semeno v nažce ukryté jest bezbílečná a klíček jeho (z) hlemýžďovitě stočen. Tím liší se slanobýl s rodem následujícím ode všech rodů předch., neboť ony mají semena bílečnatá a klíček bud' podkovovitě nebo kruhovitě zahnutý.

Opylení jest téhož rázu jako u cukrovky.

Roste na písečnatých půdách hlavně jen v Polabí a v teplejších polohách střední i jižní Moravy. Jsou ho 2 odrůdy:

α) S. růžovitý (S. kali rosacea) — s přívěsky okvětními velikými, okrouhlými, často načervenalými.

ß) S. vroubený (S. kali marginata) — s přívěsky úzkými, podobnými nízkým, chruplavčitým hřebínkům.

Rod 10. Schoberie¹ neboli suaeda² pomořská (Schoberia¹ maritima C. A. Mey., Suaeda² maritima Dumort., Chenopodium maritimum L., Chenopodina maritima Moquin, die Schoberie, Gänsefüsschen - obr. 98) vyhání z 1letého kořene lysé, 1-4 dm vysoké, dužnaté, často červenavě naběhlé, větevnaté lodyhy se střídavými, dužnatými, čárkovitými, poloválcovitými, i s lodyhou namnoze ojíněnými listy, v jejichž paždích sedí po 3—5 drobných kvítcích (F). Ty mají 5dílné, tlusté, dužnaté, načervenalé okvětí, 5 tyčinek a svrchní semeník o kratičkých čnělkách (F₁). Zřídka vyskytují se vedle obojakých květů též (pometáním tyčinek) květy pestíkové. Plod jest nažka ukrytá ve vytrvalém okvětí. Semeno její má sporý bílek a spirálně zatočený klíček (z).

Vyskytuje se na slaných místech, pastvinách a v příkopech pořídku pouze v jižní Moravě: v nížinách Dyje a Svratky. Kvete v srpnu a září. V Italii ji pojídají jako salát.

¹) Ku poctě Bohum. Schober-a, lékaře a přírodopisce, který v první polovině 18. století cestoval v Persii.

²) Buď z arab. souad = soda, nebo zkomoleno ze slova soda, poněvadž roste na slaných místech.