Na této straně začíná článek o rostlině:
Laskavcovité - Amarantaceae [= Laskavcovité - Amaranthaceae]
Laskavec (rod) - Amarantus [= Laskavec (rod) - Amaranthus]
Laskavec srstnatý - Amarantus retroflexus [= Laskavec ohnutý - Amaranthus retroflexus]

Řád VIll. Laskavcovité (Amarantaceae)

jsou byliny velice podobné merlíkovitým, s nimiž je váže nejbližší příbuzenství, tak že je někteří botanikové ani od nich neoddělují. Mají střídavé nebo i vstřícné listy a drobné kvítky buď jednotlivě v paždích listů nebo nahloučeny v klubičkách, která pak skládají klasy a laty. Okvětí jest vždy suchomázdřité, nevadnoucí, neopadávající, 3—5dílné a sedí v paždí 2—3 listenců (obr. 99 b a obr. 100). Tyčinky (v počtu 3—5) stojí proti cípům okvětním, jsouce buď volné nebo jednobratré. Ze svrchního, 2—3členného, jednopouzdrého semeníku vyvinuje se jednosemenná tobolka otvírající se víčkem, nebo tenkoblanná, nepravidelně se trhající nažka. Semena mají klíček kruhovitě stočený okolo bílku jako u merlíků.

U nás rostou planě 3 rody: laskavec (Amarantus) a hrubozel (Albersia), s květy nahloučenými v klubka; a chruplavník (Polycnemum), s květy jednotlivě úžlabními.

Rod 1. Laskavec¹ (Amarantus,² Amarant) má jednodomě mnohomanželné květy se suchomázdřitým okvětím nahloučeny v klubka, která sedí buď v paždích listů nebo skládají klasy. Plod jest tobolka otvírající se víčkem. U nás rostou planě 2 druhy:

1. Laskavec srstnatý (Amarantus retroflexus³ L. — obr. 99) vyhání z jednoletého, vřetenovitého kořene přímé, krátce nazpět srstnaté, na omak drsné, žlutavě bledozelené, 1—6 dm vysoké lodyhy se střídavými, řapíkatými, podlouhle vejčitými, celokrajnými nebo mělce vykrajovanými, na rubu hrbolatě tečkovanými listy. Drobné, neúhledné, zelené, jednodomě mnohomanželné květy (F, F₁) jsou nahloučeny v klubičkách a ta tvoří dílem malé klasy úžlabní, dílem veliký, hustý, laločnatý klas konečný. Každý kvítek jest opatřen 2-3 kopinatými listenci (b), které jsou asi 2kráte delší než okvětí (o) a zakončují se protaženým, tuhým hrotem. Okvětí (o) jest suchomázdřité, skládajíc se z 5 úzkých, hrotitě zakončených lístků. Tyčinek jest 5 postavených proti lístkům okvětním (obr. 100). Ze svrchního, vejčitého, trojčlenného semeníku (obr. 100) o 3 bliznách (F₁) vyvinuje se jedno-

¹) Jinak »květ milosti« (Jungmann). Srovn. pol. kwiat miłosci, chorv. dragoljub, ljubocviet. Srovn. též pozn. násl.

²) Od řec. αμάραντος = nevadnoucí (μαραίνω = vadnu), vzhledem ku květům. Dříve odvozováno mylně od lat. amare = milovati + řec. ανθος = květ.

³) Lat. retroflexus = nazpět ohnutý, vzhledem ke konečným klasům.