![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 7:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Řád II. Ochmetovité (Loranthaceae) jsou cizopasné kře rostoucí na kmenech a větvích rozmanitých stromů. Mají vidličnatě rozvětvený peň, vstřícné, kožovité, celokrajné listy a neúhledné, pravidelné, 2domé květy se 4dílným nebo 6dílným okvětím a se 4 nebo 6 tyčinkami, po případě se spodním, jednopouzdrým semeníkem, kterýž, tvořen jsa dvěma plodolisty a do lůžka osy květní ponořen, jest uvnitř celistvý, tak že v něm nelze ani semenice ani vajíčka dobře rozeznati. Plod je jednosemenná bobule. U nás rostou pouze 2 rody: jmelí (Viscum), s květy 4četnými a listy vytrvalými, a ochmet (Loranthus), s květy 6četnými a listy opadavými. Rod 1. Jmelí1 bílé (Viscum2 album L., Mistel - obr. 6) jest cizopasný, obyčejně žlutavě zelený kříček s vidličnatě rozvětveným pníčkem, jehož větévky mají na konci po dvou vstřícných, klínovitě podlouhlých až kopinatých, celokrajných, kožovitých, vytrvalých listech. Pokožka listů jest velice tlustá, aby zabraňovala přílišnému vypařování, poněvadž rostlina bývá často delší dobu vystavena parnému slunci a nemá, odkud by nastřebala dostatek vody. Neúhledné, žlutavé kvítky, sedící obyčejně po 3, řidčeji po 5 v paždích a na koncích větví, rozvíjejí se již v první polovici března, někdy ještě dříve. Jsou 1) České jmelí, mejlí, omelí, na Moravě též jemela, rus. омела, pol. jemioła, jemiel, chorv. imela pochází od stslov. imela, omelъ. 2) Lat. viscum = lep. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |