Na této straně začíná článek o rostlině:
Podražec velkolistý - Aristolochia macrophylla [= Podražec velkolistý - Aristolochia durior]

Trubka okvětní (o) jest uvnitř zarostlá tuhými, pružnými chloupky, jež, směřujíce vesměs dolů, drobný hmyz do rozšířené dolní části sice propouštějí, nazpět však vylézti mu nedovolují. A tak jest hmyz, který zalezl do květu, aby tam nalezl bezpečný útulek za chladné noci nebo před deštěm, držán v dolní části okvětí i po několik dní jako v pasti. Aby tam nezahynul hladem, vyssává sladkou šťávu, kterouž spodní stěny okvětí v sobě ukrývají. Rozumí se samo, že ve svém vězení hmyz nechová se zcela klidně, nýbrž sem tam pobíhá; přinesl-li na těle pyl z jiného, staršího květu, není ani jinak možno, než-li že jej otírá na bliznu, která jest hned od začátku doby květní zcela rozvita a zúrodnění schopna. Prašníky jsou ovšem v té době ještě zavřeny, otvírajíce se teprve tehdy, když blizna počíná zasýchati. A právě proto zadržuje rostlina hmyz tak dlouho ve květě, nedopouštějíc, aby vylezl z něho na prázdno. Teprve tehdy, když si nabral na tělo nového pylu, může vězení svoje opustiti, anyť chloupky v okvětí zatím uvadly a východ více nezatarasují. Vleze-li hmyz s tímto pylem do jiného, mladšího květu, děj se opakuje.

Podražec obecný roste v plotech, u cest, na březích a ve vinicích, v širším okolí pražském, Polabí, Jičínsko-Boleslavsku a Teplicko-Žatecku, jakož i v jižní a střední Moravě a ve Slezsku. Kvete v máji a červnu.

Oddenek, týchž vlastností jako oddenek kopytníku evropského, býval druhdy vyhlášeným lékem proti dně; nyní užívá se ho jen ve zvěrolékařství.

Z cizozemských podražců zasluhuje zvláště zmínky:

Podražec velkolistý (A. macrophylla¹ Lam., A. sipho² L'Hérit. — obr. 5), keř s otáčivou, až 10 m dlouhou, hladkou lodyhou, velikými, okrouhle srdčitými, listy a stopkatými květy, jejichž zelenavě hnědé okvětí má podkovovitě ohnutou trubku a 3laločný okraj, připomínajíc nemálo tvar malé dýmky. S morfologického stanoviska stojí za zmínku, že v paždích listů (L) bývá obyčejně několik pupenů nad sebou, v sestupném sledu — zjev v rostlinstvu velmi vzácný.

Jsa domovem v sev. Americe, pěstuje se u nás někdy ještě s jinými druhy v zahradách pro okrasu a na oplétání besídek.

1 ) Slož. z řec. μακρός = dlouhý + φύλλον = list.

2 ) Od řec. σίφων = trubice, vzhledem k ohnuté trubce okvětní.