Na této straně začíná článek o rostlině:
Slezinník hadcový - Asplenium serpentinum [= Sleziník hadcový - Asplenium cuneifolium]

nými kořínky a zbytky po listech a vyhání z něho dlouze řapíkaté, 15—30 cm vysoké, v obrysu trojhranně kopinaté, 2-3kráte zpeřené listy, složené ze střídavých, vejčitě kopinatých, krátce řapíkatých lístků, z nichž dolejší jsou opět zpeřené; lístečky (úkrojky — L) jsou vejčité, k dolejšku klínovité, zpředu ostře zubaté. Ostatně jsou přezimující listy trochu kožovité, na líci lesklé a lesklé řapíky jejich přes polovici, někdy celé černohnědé, na spodu skoro černé. Čárkovité kupky plodní, objevující se od července do září, jsou uloženy po obou stranách hlavního nervu, svírajíce s ním ostré úhly (L). Poměrně široké, nejčastěji celokrajné ostěry dlouho neopadávají.

Roste pořídku na skalnatých místech a kamenitých lesních stráních v Čechách: v Krumlovsku, Karlovarsko-Tepelsku a v poříčí Ploučnice; na Moravě u Adamova, ve Slezsku u Lištné (jvých. od Těšína).

Pozn. Roste-li na hadci, vytváří listy více bylinné, nepřezimující, na líci mdlé a slove pak v této formě s. hadcovým (A. serpentinum Presl — obr. 951). Oproti typickému tvaru má sl. hadcový, považovaný některými botaniky za samostatný druh, listy kratčeji zakončité a lístečky (úkrojky — L) již od polou klínovitě súžené, na předním okraji se zoubky trojhrannými, krátce zakončitými, kdežto typický tvar má lístečky vejčité, až dole klínovitě súžené, zpředu se zoubky vejčitými, ostře zašpičatělými.

Byl pozorován u Teplé, Mladé Vožice a Krucemburku, na Moravě u Mohelna (v údolí střední Jihlavy), u Pernštýna, Rožinky a Stříteže (vesměs száp. od Tišňova), a pak v severním cípu markrabství mezi Rudou a Krumperkem.