![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 684:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
v měsících letních, jsou dlouhé a úzké, na vnější straně s úzkou, celokrajnou ostěrou (o). Roste ve skalních skulinách. 3. S. routovitý nebo routička zední (A. ruta muraria1 L., Mauerraute — obr. 949) roste jako oba druhy předch. v drobných, pouze 3—15 cm vysokých trsech. Dlouze řapíkaté, tmavozelené listy jsou však 2-3kráte zpeřené, skládajíce se z lístkův a lístečků většinou klínovitých nebo kosníkově vejčitých, zpředu vroubkovaně zubatých. Řapíky jsou zelené, jen nejdoleji kaštanově hnědé. Podlouhlé kupky výtrusné, opatřené úzkými, bělavými, po kraji třepenitými ostěrami, splývají záhy dohromady a ostěry zatlačují (L). Roste nejraději na skalách a starých zdech. Fruktifikuje od června do září. Jest co do tvaru lístkův a lístečků značně proměnlivý. 4. S. černý (A. adiantum2 nigrum L. — obr. 950) má šikmý oddenek s čet- 1) Ruta = routa, viz str. 317 ve sv. II.), murarius = zední. 2) Jménem tím rozuměli ve starověku netík (viz str. 689); od řec. άδίαντος = nepokropený, poněvadž jemné listy některých netíků deštěm se nesmáčejí. Černým netíkem (Adiantum nigrum) slul tento druh u středověkých lékárníků. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |