Na této straně začíná článek o rostlině:
Slezinník routovitý - Asplenium ruta muraria [= Sleziník routička - Asplenium ruta-muraria]
Slezinník černý - Asplenium adiantum [= Sleziník netíkovitý - Asplenium adiantum-nigrum]

v měsících letních, jsou dlouhé a úzké, na vnější straně s úzkou, celokrajnou ostěrou (o).

Roste ve skalních skulinách.

3. S. routovitý nebo routička zední (A. ruta muraria¹ L., Mauerraute — obr. 949) roste jako oba druhy předch. v drobných, pouze 3—15 cm vysokých trsech. Dlouze řapíkaté, tmavozelené listy jsou však 2-3kráte zpeřené, skládajíce se z lístkův a lístečků většinou klínovitých nebo kosníkově vejčitých, zpředu vroubkovaně zubatých. Řapíky jsou zelené, jen nejdoleji kaštanově hnědé. Podlouhlé kupky výtrusné, opatřené úzkými, bělavými, po kraji třepenitými ostěrami, splývají záhy dohromady a ostěry zatlačují (L).

Roste nejraději na skalách a starých zdech. Fruktifikuje od června do září. Jest co do tvaru lístkův a lístečků značně proměnlivý.

4. S. černý (A. adiantum² nigrum L. — obr. 950) má šikmý oddenek s čet-

¹) Ruta = routa, viz str. 317 ve sv. II.), murarius = zední.

²) Jménem tím rozuměli ve starověku netík (viz str. 689); od řec. άδίαντος = nepokropený, poněvadž jemné listy některých netíků deštěm se nesmáčejí. Černým netíkem (Adiantum nigrum) slul tento druh u středověkých lékárníků.