Na této straně začíná článek o rostlině:
Slezinník červený - Asplenium trichomanes [= Sleziník červený - Asplenium trichomanes]
Slezinník zelený - Asplenium viride [= Sleziník nepravý - Asplenium adulterinum]

5. S. červený (A. trichomanes¹ L.-obr. 952) vytváří bohaté trsy jednoduše lichozpeřených, 1—2 dm dlouhých, přezimujících listů, jejichž řapíky, mnohem kratší čepelí, jakož i hlavní vřetena jsou tuhé, červenohnědé až černohnědé, lesklé, na svrchní straně ploché (nerýhované), po krajích uzounce tenkoblanně křídlaté. Lístky jsou většinou střídavé, skoro přisedlé, okrouhlé nebo vejčité, na předním okraji tupé, hlouběji mělčeji vroubkované, posléze od hlavního vřetena opadavé. Čárkovité kupky výtrusné, posunuté od hlavního nervu šikmo dále k okraji lístku (L), objevují se od července do září.

Roste na zdech, skalách a kamenitých stráních.

6. S. zelený (A. viride Huds. - obr. 953) podobá se vnějškem velice druhu předch., od něhož rozeznává se hlavně tím, že má řapíky měkké, v hořejší části i s hlavním vřetenem zelené, na svrchní straně rýhované, podél rýhy po obojí straně s tlustou obrubou zšíři rýhy samé, a kosníkově okrouhlé lístečky zřetelně řapíčkaté, neopadávající, nýbrž na hlavním vřetenu usýchající; mimo to jsou kupky plodní (L, L₁) posunuty blíže ke hlavnímu nervu (tudíž dále od kraje).

Roste na podobných stanovištích jako s. červený, ale jen v hornatějších polohách: v Čechách v Krkonoších a horách Jizerských, v Teplicko-Žatecku a Krumlovsku, na Moravě v Jeseníku a v Brněnsku, ve Slezsku v Beskydách.

Pozn. Na hadcových skalách u Mnichova blíže Marianských Lázní a v sev. cípu Moravy mezi Rudou a Krumperkem, jakož i na Pradědu byl pozorován míšenec obou druhů předch., s. prostřední (A. adulterinum Milde), jejž někteří považují

¹) Jménem tím zval jistou rostlinu Dioskorides. Slož. prý z řec. θρίξ, τριχός = vlas + μαίνομαι = zuřím.