Na této straně začíná článek o rostlině:
Přeslička bahenní - Equisetum palustre

současně s klasem nebo záhy po jeho „vypylení" 8-12četné přesleny ztuha odstálých, později trochu sehnutých, jednoduchých větví, tak že plodné lodyhy, dozrávající v květnu, od jalových letních mnoho se neliší. Oproti druhu předch, jsou letní lodyhy sivozelené, pouze asi 3 dm vysoké a větve jejich vždy jednoduché.

Roste v lesích a na písečnatých lukách celkem pořídku. V Čechách pozorována byla na několika místech severní části (Hrubá Skála u Turnova, Zákupy, Děčín, Hroby, Karlovy Vary), u Sv. Prokopa blíže Prahy, u Budějovic a na Sázavě; na Moravě v Brněnsku a Znojemsku, ve Slezsku v Jeseníku.

5. P. bahenní (E. palustre L. — obr. 919) vyhání v květnu a červnu z oddenku současně vedle štíhlých, černohnědým, válcovitým, tupým klasem zakončených lodyh plodných též lodyhy jalové. Oboje lodyhy jsou rozvětveny v 6-10četné přesleny tuhých, poměrně tlustých, vzpřímených, jednoduchých, namnoze pětihranných větví, jsou podél hluboce rozbrázděny v 6—12 silně vypouklých, napříč svraskalých žeber a mají na článcích volně přiléhající pochvy rozeklány v 6—10 kopinatých, šidlovitě přišpičatěných, zelených, na okraji bělomázdřitých zubů.

Náležejíc к druhům velice proměnlivým, roste hojně na bahnitých lukách, v příkopech a vlhkých písčinách. Často se vyskytuje v monstrosních tvarech, anyť mnohé z postranních větví mají též plodné klasy.