Na této straně začíná článek o rostlině:
Přeslička mokřadní - Equisetum limosum [= Přeslička poříční - Equisetum fluviatile]
Přeslička pobřežní - Equisetum litorale [= Přeslička pobřežní - Equisetum arvense x fluviatile]
Přeslička zimní - Equisetum hiemale [= Přeslička zimní - Equisetum hyemale]

6. Р. mokřadní (Ε. limosum L. — obr. 920) vyhání z přezimovavšího červenohnědého oddenku jako druh předch. lodyhy plodné i neplodné současně. Oboje jsou až přes 1 m vysoké, jak silný brk tlusté, šedozelené, v 15—30 hladkých, málo vypouklých žeber podél rozrýhované a mají na článcích leskle zelené, namnoze těsně přilehlé pochvy rozeklány na okraji v 15—20 kopinatě trojhranných, tmavých, uzounkým bílým krajem vroubených zubů. Pod pochvami vyrůstají přesleny jednoduchých, 4—7hranných větévek; na lodyhách plodných bývají však přesleny neúplné, zastoupené často jen 1—3 větvičkami, nebo i docela chybějí. Vejčitě podlouhlé, tupé klasy, objevující se až v červnu a červenci, jsou tmavohnědé.

Roste v bažinách, na březích vod a v lesních mokřadlech.

Pozn. Přesl. mokřadní jest co do výšky a rozvětvení lodyh velice proměnliva. U Veleslavína blíže Prahy, u Pardubic, jakož i ve Slezsku v údolí Opavy u Uvalna a Branice (mezi Opavou a Krnovem) a pak u Dolní Lípové (záp. od Frývaldova) pozorován byl míšenec přesličky mokřadní s přesl. rolní (E. arvense-limosum), jejž někteří považují za samostatný druh p. pobřežní (E. litorale Kühl.). Má lodyhy pouze asi ½ m

vysoké, rozrýhované v 7—16 žeber přeútle svraskalých, pochvy volně přilehlé, o zubech kopinato-šidlovitých a klasy bledožluté, dloužeji stopkaté. Výtrusy nemají mrštníků. Při oddenku bývají drobné hlízky jako u př. rolní.

7. P. zimní (E. hiemale L. — obr. 921) liší se ode všech předch. druhů, že má tvrdé, velmi tuhé, až 1 cm tlusté a přes 1 m vysoké, šedozelené lodyhy zpravidla dvouleté: t. j. v prvním roce jsou jalové, jakožto takové přezimují, v květnu, zhusta však také až v červenci a srpnu druhého roku vytvoří klasy a posléze zhynou. Ostatně jsou lodyhy obyčejně zcela jednoduché, jen velice zřídka uprostřed chudě větevnaté, mělce v 10—20 žeber rozrýhované a válcovité pochvy jejich jsou více méně těsně přilehlé, rozeklané v kopinato-šidlovité zuby (L), jejichž špičky často opadávají; pod zuby, někdy i níže mívají pochvy po černé, úzké čárce. Nejvyšší pochva (pod klasem) jest nálevkovitá, v delší, trochu odstálé zuby rozeklána. Klasy jsou válcovité, krátce špičaté.