Mimo to okusují klikorozi též mladé pupeny. Samičky kladou vajíčka nejraději do rozpukané kůry, zvláště nízko při zemi, proto se tito brouci nejvíce objevují v pasekách.

2. Smolák páskovaný (Pissodes notatus — obr. 851) — náleží též do čeledi nosatců jako předch., jest však mnohem menší a má na hnědých krovkách dva světlejší příčné proužky, z nichž přední jest užší a uprostřed přetržen, zadní širší, souvislý. Navrtávaje noscem kůru stromů zvláště mladších, způsobuje, že z dírek vytéká pryskyřice a povrch kůry stává se strupatým. Larvy (l) žijí pod korou, vyhlodávajíce v lýku dlouhé svislé chodby, jež vyplňují trusem. Posléze si vyhlodají na konci chodby vejčitou jamku a v té se zakuklí do zámotku z jemně rozkousaných pilin (A). Že tím strom velice trpí a obyčejně záhy zahyne, rozumí se samo.

3. Lýkohub sosnový (Hylesinus seu Hylurgus piniperda — obr. 852 A) jest hnědočerný brouček válcovitého těla, asi 7 mm dlouhý, podobný poněkud lýkožroutu smrkovému. Larvy jeho žijí pod korou kmenů a pařezů, mladí brouci pak zavrtávají se do mladých i starších větví (A) až na dřeň, ve které pak postupují stále do výše. Okolo otvorů (o), jimiž broučci do větví se dostali, roní se záhy pryskyřice a větve se větrem snadno lámou, po případě znetvořuje Na zimu vylézají brouci z větví a zalézají pod kůru starých kmenů, kde přezimují, vyhlodávajíce si v lýku svislé široké chodby, v nichž samičky kladou vajíčka. Larvy z vajíček se líhnoucí vyžírají si pak menší chodbičky, v jejichž rozšířených koncích se posléze zakuklí.

4. Lýkohub menší (Hylesinus minor) podobá se úplně druhu předch., s nímž i ve způsobu života se shoduje, jest však o něco menší a mateřské chodby (obr. 852 B), jež vyhlodávají pod korou brouci, jsou rovnovážné, dvouramenné, kdežto u lýk. sosnového táhnou se svisle podél kmene.