5. Velmi nebezpeční škůdcové stromů jehličnatých jsou lýkožrouti. Na borovicích jest z nich nejrozšířenější lýkožrout borový neboli šestizubý (Bostrychus stenographus, Tomisus seu Ips sexdentatus - obr. 853 a), hnědý, 7—8 mm dlouhý, ze všech našich druhů největší, od jiných nejjistěji tím poznatelný, že má na okraji zadní prohlubinky krovek po 6 zoubcích, ovšem jen lupou viditelných, z nichž 3 hořejší jsou nejmenší, čtvrtý pak jest největší. Ostatně shoduje se způsobem života s lýk. smrkovým (str. 634). Také chodby (a₁), jež vyžírají brouci a jejich larvy pod korou starších kmenů, jsou podobného rázu jako u lýk. smrkového. Široká, dlouhá chodba mateřská táhne se totiž podél kmene svisle, postranní, ku konci rozšířené chodby dceřinné, jsou rovnovážné.

Vedle uvedeného lýkožrouta borového vyskytují se kromě jiných na borovicích dosti často lýk. modřínový (Bostrychus laricis — obr. 457 b), nanejvýš 4 mm dlouhý, černý, šedopýřitý, na každém kraji zadní prohlubinky krovek se 3 zoubky, a pak lýk. dvouzubý (B. bidens) jen 2 mm dlouhý, černý, mající na každé hraně prohlubinky krovek pouze po 2 zoubcích. Chodby pod korou broukem a larvami vyhlodávané podobají se u prvého chodbám lýk. smrkového, u druhého však se hvězdovitě rozbíhají na různé strany.