![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 600: |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
L., Calmus — obr. 831) zachovává se v našich zemích pouze článkovaným, dužnatým, až přes ½ m dlouhým a 1—3 cm tlustým oddenkem, jímž se rovnovážně plazí v bahně, vyháněje z něho mečovité, až přes 1 m dlouhé listy a silné, po jedné straně ostré, po druhé žlábkovité, květonosné stvoly. Žlutozelené kvítky (F) rozvíjející se v červnu a červenci, jsou hustě směstnány v klasovitou, až 8 cm dlouhou palici, která sedí na vrcholku stvolu, vzrůst jeho ukončujíc zrovna tak, jako palice obou druhů předch. Poněvadž však toulec, který palici květní podpírá, jest mečovitý jako listy a rovně namířen, jest palice zatlačena stranou, tak že se zdá, jako by vyrůstala z boku, nikoli z vrcholku stvolu. Oproti oběma rodům předch. mají květy puškvorce okvětí (o), záležející v 6 žlutavě zelených, šupinovitých lístcích; jsouce obojaké, obsahují 6 tyčinek s introrsními prašníky (obr. 832) a svrchní, 2—3pouzdrý semeník s přisedlou bliznou. Vajíčka v pouzdrech semeníkových jsou přirostlá nahoře, visíce dolů (obr. 831 F1 a obr. 832 p) Plody jsou podlouhlé, červené, suché bobule; ve střední a západní Evropě se však nevyvinují. Příčinu toho shledává Kerner v té okolnosti, že chybí v uvedených částech Evropy vhodný hmyz, který by přenášel pyl, čehož jest u puškvorce tím více zapotřebí, any květy jsou protogynické a pyl je lepkavý (nikoli moučnatý), tak že nemůže býti větrem přenášen. Ostatně jest dle Caspary-ho pyl u našich rostlin tak špatný, že jest nejen na bliznách téže rostliny, ale i na bliznách cizích jedinců bez účinku. Prof. Ludwig vysvětluje tuto všeobecnou autatrygii puškvorce tím, že všecky jedinci v našich zemích rostoucí jsou vázány velice blízkým příbuzenstvím: Pocházejíť od téže rostliny, kterou prý roku 1574. zavedl Clusius nejprve ve Vídni, dostav ji z Východu ( — původní vlast puškvorce jest nejspíše Vých. Indie a Čína). Z Vídně prostřednictvím botanických zahrad a přičiněním mnichů, kteří léčivé vlastnosti oddenku záhy poznali, rozšířil se puškvorec rozmnožováním oddenku po ostatní Evropě, tak že dnešního dne není v bažinách, na březích rybníků a v příkopech nijakou vzácností. Oddenek puškvorcový příjemně voní a kořenně, hořce |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |