Na této straně začíná článek o rostlině:
Richardie africká - Richardia africana [= Kornoutnice africká - Zantedeschia aethiopica]
Richardie běloskvrnná - Richardia albo-maculata [= Kornoutnice - Zantedeschia albomaculata]
Užovník dvojbarvý - Caladium bicolor [= Užovník dvoubarvený - Caladium bicolor]
Kolokasie pravá - Colocasia colocasia [= Kolokázie jedlá - Colocasia esculenta]

chutná. Oloupán jsa, dává dobrý lék, zvláště v nemocech zažívacího ústrojí. Také cukráři zavařují kousky oddenku, obalují je cukrem a odporučují jako dobrý žaludeční prostředek. Venkované dávají rádi puškvorcový oddenek do kořalek.

Z cizozemských druhů aronovitých pěstují se u nás pro okrasu zvláště tyto:

1. Richardie¹ africká (Richardia¹ africana Kth., Calla² aethiopica L., Zantedeschia³ aethiopica Spr., die Zantedeschie — obr. 833) — vyhání z dužnatého oddenku dlouze řapíkaté, střelovité listy a silné stvoly ukončené palicovitým květenstvím, které jest kolkolem objato kornoutovitým, bílým toulcem jako květenství ďáblíku. Rostouc planě na březích řek a v bažinách jižnější Afriky, pěstuje se u nás často v kořenáčích pod chybným jménem »kolokasie bílé«. Zajímavo, že některé druhy richardii přijímají kořenem tolik vody, že z vrcholků jejich listů vyměšuje se pak v celých kapkách.

2. R. běloskvrnná (R. albo-maculata Hook. fil.) podobá se celkem předch., jest však štíhlejší a na žlutozelených listech stříbrobíle skvrnitá.

3. Užovník dvojbarvý (Caladium⁴ bicolor Vent., Arum bicolor Ait., farbige Buntwurz — obr. 834) má jako aron dužnatý, hlízovitý oddenek, z něhož vyhání dlouze řapíkaté, štítovité, srdčito-střelovité listy na líci lesklé a rozmanitě mramorované. Jednodomé kvítky jsou v toulci a dospívají v bobule.

Pocházeje z Brasilie, kde tuzemci hliz i listů jeho požívají, stal se záhy pro pěkné listy ještě s jinými druhy oblíbenou rostlinou skleníkův a pokojův.

4. Kolokasie⁵ pravá (Colocasia colocasia Voss, С. antiquorum Schott., Arum colocasia L., Caladium esculentum Vent., Blattwurz — obr. 835) vyhání z hlizovitého oddenku

¹) Ku poctě L. Richarda, prof. botaniky v Paříži; zemřel r. 1821.

²) Viz pozn. ²) na str. 599.

³) Franc. Zantedeschi, professor fysiky v Padově, žijící v 18. století, psal též mnoho z oboru botaniky.

⁴) Utvořeno dle jména, jímž zovou tuto bylinu domorodci v Brasilii.

⁵) Od řec. κολοκάσια a to prý z arab. kolkas, jímž rozuměla se jistá rostlina egyptská s jedlými kořeny.