![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 5:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Rod 2. Podražec1 obecný (Aristolochia2 clematitis3 L., Osterluzei - obr. 3) vyhání z vytrvalého, plazivého, větevnatého oddenku přímou, 2—8 dm vysokou, jednoduchou, světle zelenou, lysou lodyhu, porostlou střídavými, řapíkatými listy, jejichž okrouhle vejčité, na spodu hluboce srdčitě vykrojené, ostatně celokrajné čepele ohýbají se tupými špičkami více méně k zemi. Bledožluté květy (F) vyrůstají po 2—6 v bezstopečných vijanech z úžlabí listů. Mají trubkovité, trochu prohnuté, na spodu baňkovitě nadmuté, nahoře jazykovitě rozšířené, později opadavé okvětí (o), jež, prostoupeno jsouc šesti cevními svazky (obr. 4), ukazuje na podobné složení, jaké je u kopytníku. Tyčinek (a) jest 6; majíce sotva znatelné nitky, přirůstají extrorsními prašníky ke krátké, sloupečkovité čnělce (F1). Spodní, šesti plodolisty tvořený, nedokonale 6pouzdrý semeník (p) má na vrcholku čnělky 6laločnou bliznu (n), jejíž laloky, střídajíce se s plodolisty, prašníky shora přikrývají. Ve vnitřním úhlu každého pouzdra semeníkového jest upevněno po dvou řadách vajíček jako v rodě předch. (obr. 4). Plod jest převislá, hruškovitá, nedokonale 6pouzdrá, posléze kožovitá tobolka (1), pukající přehrádkosečně v 6 chlopní. Vzhledem však к obtížnému způsobu opylení plody celkem zřídka se vyvinují. Opylení význačně protogynických květů může zprostředkovati pouze drobný hmyz, zejména černé mušky — tiplice pérorohé (Tipula seu Ceratopogon pennicornis) a jiné z čeledi Chironomus. Způsob, jakým se to děje, jest nad míru zajímavý. První na něj upozornil Fabricius († 1774), později jej důkladněji vyšetřil Konrád Sprengel († 1816): 1) Srovn. s rus. подорожникъ (= jitrocel), pol. podróžnik(= čekanka), kteráž obě jména poukazují asi na přízemní růžici listův. Dle Presla »jméno české odtud, že při drahách roste«! 2) Slož. z řec άριστος = nejlepší + λόχεια = porod, vzhledem k dřívějšímu jeho užívání. 3) Κληματΐτις nazývali Řekové nějakou rostlinu s úponkami (= κλήμα). |