Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice skalní - Carex rupestris
Šáchor (rod) - Cyperus
Šáchor žlutavý - Cyperus flavescens

kláskem nejčastěji čtyř kvítků, z nichž vrcholový jest prašníkový (F), ostatní jsou pestíkové (F₁). Kvítek prašníkový jest zastoupen třemi tyčinkami, kvítky pestíkové podlouhlým, v dlouhou čnělku súženým semeníkem se 3 bliznami. Oboje kvítky sedí v paždí kopinatých pluch, které později opadají, a slámožluté, čárkovito-kopinaté měchýřky plodní sehnou se pak dolů.

Roste na bahnitých lukách a rašelinách vyšších hor: Šumavy, hor Krušných, Krkonoš, hor Orličných, Jeseníku a Beskyd. Kvete až v červnu a červenci.

63. Ve skalních štěrbinách nad kostelíčkem na Studánkové (Brünnelheide) v Jeseníku byla pozorována o. skalní (C. rupestris All. — obr. 787), hojněji v horách Skandinávských a v Alpách rostoucí. Má plazivý, výběžkatý oddenek, z něhož vyrůstají v hustém trsu dílem jalové listnaté výhonky, dílem trojhranná, pouze 6-10 cm vysoká, květonosná stébla. Na spodu jsou stébla porostlá čárkovitými, plochými, sivozelenými listy, na vrcholku nesou po válcovitém, vícekvětém klásku, za jehož hnědými, vytrvalými pluchami sedí v dolejší části kvítky pestíkové o třech bliznách, v hořejší části kvítky prašníkové (F). Vejčité, kožovitě žluté plodní měchýřky (f), súžené v krátký zobánek, stoji i později přímo. Kvete v červnu a červenci.

Rod 2. Šáchor¹ (Cyperus², Cypergras) má květy vesměs obojaké, nahé, v paždí pluch, které jsou ve svých kláscích seřaděny do dvou řad; klásky jsou mnohokvěté, v květenství kruželovitém, někdy svazečkovitě staženém. U nás rostou 2 druhy:

1. Šáchor žlutavý (Cyperus flavescens L. — obr. 788) vyhání z jednoletého svazčitého kořene přímá, 5—20 cm vysoká, tupě trojhranná, lysá stébla, která jsou buď bezlistá, nebo mají pouze na spodu

1 —2 čárkovité, kylnaté listy. Na vrcholku stébla jest kružel podlouhle kopinatých, se stran smačknutých, špinavě žlutých nebo trochu červenohnědých, skoro 1 cm dlouhých klásků. Často bývá kružel stažen ve svazek, vždy pak jest podepřen namnoze 2—3 rovnovážně odstálými, nestejně dlouhými, květenství většinou přerůstajícími listeny. Na ose každého klásku (K) sedí 12-24 podlouhle vejčitých, přítupých, střechovitě se kryjících pluch (p) a za každou skrývá se nahý obojaký kvítek (F)

¹) Od stslov. kmene šaru = ostřice, s nímž i stněm. sahar souvisí.

²) Jménem κύπερος, κύπειρος rozuměli staří Řekové nějakou bylinu s vonnými kořeny. Linné přenesl je na tento rod, poněvadž některé druhy mají vonné hlízky.