Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice blešní - Carex pulicaris
Ostřice chudokvětá - Carex pauciflora

Lindavy blíže Potštátu (sev. od Hranic), ve Slezsku u Reivízu (mezi Frývaldovem a Cukmantlem).

61. O. blešní (C. pulicaris L. - obr. 785) podobá se vnějškem též oběma předch., má však v kláscích květy oboje: ve spodní polovině pestíkové (F₁) se dvěma bliznami, v horní polovině prašníkové (F) se 3 tyčinkami. Oddenek jest hustě trsnatý, stébla přioblá, štětinovité listy až ke konci hladké, červenohnědé pluchy za plodu opadavé — kdežto ti obou druhů předch. jsou vytrvalé — vejčité plodní měchýřky (f) k oběma koncům súžené, leskle tmavohnědé, poněkud od sebe oddálené, posléze zcela sehnuté (K).

Roste porůznu na rašelinných lukách a v bažinách v Polabí, horách Krušných, Šumavě a Budějovicko-Treboňsku; na Moravě byla pozorována u Mikovic blíže Uher. Hradiště a na Pradědu a Hokšáru v Jeseníku. Kvete v máji a červnu.

62. O. chudokvětá (C. pauciflora Lightf., C. leucoglochin¹ L. fil. - obr. 786) vytváří z plazivého, výběžkatého oddenku chudé trsy útlých, 6—15 cm vysokých, tupě trojhranných, na spodu listnatých stébel, ukončených

¹) Slož. z řec. λευκός = bílý + γλωίν = hrot.