Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice Davallova - Carex Davalliana [= Ostřice Davallova - Carex davalliana]
Ostřice dvoudomá - Carex dioica

hranná stébla hladká, 15-40 cm vysoká, listy čárkovité, klásky s kvítky dole prašníkovými (F), nahoře pestíkovými (F₁), na vrcholku bezkvěté, pluchy (p) kopinato-šidlovité, měchýřky (f) kopinaté, bezžebré, protaženy v dlouhý, dvouklaný zobánek.

Roste na vlhkých písčinách, na březích rybníkův a řek. Kvete v létě.

59. O. Davallova¹ (C. Davalliana Sm. — obr. 783) má bezvýběžkatý oddenek, z něhož vytváří husté trsy tenkých, štíhlých, 2-3 dm vysokých, trojhranných, nahoře více méně drsných stébel (l), zcela na spodu s hnědými šupinami, výše se štětinkovitými, ke konci drsnými listy. V hořejších asi dvou třetinách jsou stébla bezlistá a ukončují se jediným, přes 1 cm dlouhým, štíhlým klasem. V paždí vytrvalých pluch tohoto klasu vězí u některých jedinců samé květy prašníkové (F), u jiných samé květy pestíkové (F₁); náležíť tato ostřice s druhem násled. k rostlinám dvoudomým. Nicméně možno též nalézti jedince, kteří vedle převážné většiny kvítků pestíkových mají na vrcholku klásků také několik kvítků prašníkových, anebo jedince,

kteří vedle převážné většiny kvítků prašníkových mají uprostřed nebo na vrcholku klásků též kvítky pestíkové. Kvítky prašníkové, sedící v paždí pluch slámožlutých, jsou zastoupeny třemi tyčinkami, kv. pestíkové — sedící v paždí pluch hnědých , bělokrajných — jediným semeníkem, zahaleným v podlouhle kopinatém měchýřku, z něhož vyčuhují dvě štětinovité blizny. Plodní měchýřky barvy hnědé jsou súženy v dlouhý, na konci krátce 2zubý zobánek a posléze rovnovážně odstávají.

Roste na bažinatých a rašelinných lukách severnější poloviny Čech, v Rokycansku, na Krumlovsku a Budějovicko-Třeboňsku jakož i porůznu v jižní, střední a východní Moravě a ve Slezsku těšínském. Kvete v dubnu a máji.

60. O. dvoudomá (C. dioica L. - obr. 784) shoduje se dvoudomými klásky i vnějškem s druhem předch., tak že ji lze snadno zaměniti. Má však tenký oddenek s plazivými výběžky, stébla přioblá, hladká a plodní měchýřky (f) vejčité, krátce zobánkaté. Ostatně o ní platí, co pověděno o druhu předch.

Roste na rašelinných lukách a bahnech v horách Orličných a Kladských, ve východním a středním Polabí, v poříčí Ploučnice, v hornatině doupovsko-tepelské a na Krumlovsku Na Moravě byla pozorována pouze u Jindřichova a

¹) Ku poctě anglického botanika Edm. Davalla , přítele Linnéova. Zemřel 1799.