Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice třeslicovitá - Carex brizoides

směstnaných klásků — jež obsahují dole květy pestíkové, nahoře prašníkové — i v ostatních vlastnostech s druhem předch.; má však přioblá, hladká stébla, vyrůstající z konců šikmých, prodloužených výhonkův oddenkových jednotlivá (ve svazky nenahloučená), pod květenstvím silně ztenčená a žlabovité listy travozelené.

Rostouc roztroušeně hlavně v severnější Evropě, byla u nás pozorována pouze na rašelinných močálech u Sv. Víta jižně od Třeboně (poprvé r. 1886 drem J. Velenovským), později též J. Kovářem v »Darčinách« u Krucemburku (vých. od Chotěboře). Kvete v máji a červnu.

52. O. třeslicovitá (C. brizoides L. — obr. 776) vyhání z plazivého, šupinatého oddenku zdánlivě postranní, ostře trojhranná, tenká, chabá, posléze často převislá stébla, objatá na spodu pouhými hnědými pochvami, výše pochvami několika čárkovitých, 2—3 mm širokých, značně dlouhých, stéblo často přerůstajících listův; v hořejších asi třech čtvrtinách jsou stébla bezlistá a zakončují se dvouřadým klasem 5-8 zblížených, podlouhle kopinatých, často trochu ohnutých klásků, které jsou podepřeny listeny nepatrnými, šupinovitými nebo vůbec listeny podepřeny nejsou. Každý klásek obsahuje v paždí vejčitých, bělavých, na hřbetním nervu sivých pluch dvoje květy: ve spodní části prašní-