Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice úzkolistá - Carex stenophylla
Ostřice dlouhokořenná - Carex chordorrhiza [= Ostřice šlahounovitá - Carex chordorrhiza]

Vejčito-kopinaté, uvnitř ploché, vně vypouklé, žebernaté, po stranách vynikle kýlnaté a při tom brvitě pilovité, tmavohnědé plodní měchýřky (f) súžují se nahoře znenáhla v dvouklaný zobánek.

Roste porůznu na vlhkých lukách a u příkopů. Kvete v máji a červnu.

50. O. úzkolistá (C. stenophylla Wahl., С. juncifolia¹ Host — obr. 774) vyhání z oddenku plazivé, šupinaté výběžky, z jejichž konců vyrůstají tenká, tupě trojhranná, nahoře trochu draslavá, na spodu listnatá, namnoze svazčitě nahloučená, pouze 6—15 cm vysoká stébla, zakončená vejčitým strboulkem několika hustě směstnaných, rezavě hnědých klásků (K). Úzce čárkovité listy jsou nasivělé, tuhé a záhy se sbalují, tak že nabývají tvaru štětinovitého. Konečné strboulky, asi 1 cm dlouhé a často jednoduchému klasu podobné, jsou podepřeny blanovitým listenem, který vybíhá v kratičkou špici. Drobounké klásky strboul skládající mají vejčité, kávově hnědé, na hřbetním kýlu zelené, po kraji suchomázdřité pluchy (F F₁) a za nimi v dolní části kvítky pestíkové (F₁), v hořejší části kvítky prašníkové (F). Vejčitě trojboké, posléze rezavě hnědé plodní měchýřky (f) jsou žebernaté a súžují se v 2zubý, po krajích trochu draslavý zobánek.

Rostouc na suchých paloucích a písečnatých lukách, jest u nás velice vzácná. V Čechách byla dosud pozorována pouze u Oustí nad L., Mimoně a Budějovic, na Moravě u Hodonína a Bzence. Kvete v dubnu a máji.

51. O. dlouhokořenná (C. chordorrhiza² Ehrh. — obr. 775) shoduje se v klasovitě strboulovitých květenstvích (K) složených z drobných, hustě

¹) Slož. z lat. juncus = sítina + folium = list.

²) Slož. z řec. χορδόν = struna + ρίζα = kořen.