Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice tvrdolistá - Carex rigida [= Ostřice Bigelowova - Carex bigelowii]

rostliny, jsa obyčejně mnohem kratší, kdežto u o. řízné obyčejně vrchol rostliny přerůstá. Podlouhlé, černohnědé až skoro černé, na úzkém hřbetním kýlu zelenavé pluchy (F) jsou přitupé a kratší než vejčité, smačknuté, na vnitřní straně ploché, vně vypouklé, nezřetelně mnohožebré, krátkým, uťatým zobánkem ošpičatělé zelené měchýřky (f).

Roste hojně na mokrých lukách, v rašeliniskách, bažinách a ve vlhkých lesích a to jako druh předch, v několika tvarech. Kvete v máji a červnu.

3. O. tvrdolistá (C. rigida Good., C. saxatilis¹ Wahl. — obr. 729) vyhání z oddenku dlouhé plazivé výběžky a svazečky přízemních listů. Některé svazečky přecházejí v plodná, ostře trojhranná, tvrdá, nahoře trochu drsná až hladká, pouze 15—30 cm vysoká stébla. Listy jsou ploché, kopinatě čárkovité, as 5 mm široké, namnoze zpět olinuté, na hřbetě kýlnaté, i se stébly tuhé, sivozelené. Klásky bývají 3—4, z nichž pouze konečný je prašníkový, někdy na spodu též pestíkové květy chovaje, ostatní jsou pestíkové a při tom přímé, krátce válcovité, přisedlé, nejdolejší stopkaté. Listeny, z jejichž paždí klasy vyrůstají, mají po obou stranách při spodině čepele (L b) malé hnědé ouško; nejspodnější listen jest delší nežli jeho klas, ale vrcholku stébla ovšem nedosahuje. Opak vejčité, tupé pluchy

¹) Lat. saxatilis = skalní.