Na této straně začíná článek o rostlině:
Myší ocásek - Festuca myurus [= Mrvka myší ocásek - Vulpia myuros]

bělavými až hnědými šupinami (pochvami), hořeji žebernatými, drsnými pochvami tří nebo čtyř listů, z nichž nejdolejší má čepel nepatrnou, ostatní však mají čepel dlouhou, širokou, obrácenou spodní sivou stranou nahoru, svrchní zelenou, lesklou stranou dolů. Rozkladitá, posléze více méně převislá lata skládá se z vláskovitých, drsných, trochu zprohýbaných větvíš drobnými, 3—6květými, bledozelenými klásky. Osy klásků jsou drsné, kopinaté pluchy (F) jemně špičaté, bezosinné a semeníky nahoře chlupaté, kdežto u předch, tří druhů jsou semeníky lysé.

Roste ve stinných lesích hornatějších poloh: v Sudetách, horách Krušných příbramských Brdech, Krumlovsku, vysočině Českomoravské a Beskydách. Kvete v červnu a červenci.

9. Myší ocásek (F. myurus¹ L., F. pseudomyurus² Soyer, Vulpia myurus Gmel. — obr 712) jest oproti všem vytrvalým druhům předch. bylina jednoletá, ženoucí ze slabého kořene nečetná, útlá, 1-4 dm vysoká stébla bez všelikých jalových svazečků listů. Listy, jejichž pochvy obalují stébla od země až po samou latu, jsou uzounké, namnoze skoro štětinovité, velice zřídka

1 ) Slož. z řec. μυς = myš + ουρά = ocas.

2 ) Slož. z řec. ψευδος = klam + myurus.