Na této straně začíná článek o rostlině:
Veveří ocásek - Festuca sciuroides [= Mrvka sveřepovitá - Vulpia bromoides]

ploché. Čárkovitě kopinaté klásky (F), spočívající na stopkách nahoře trochu ztloustlých, skládají staženou, jednostrannému klasovitému hroznu podobnou latu, která u statnějších rostlin jest na konci nící. V paždí dvou velice nestejných plev (P) sedí 4—5 kvítků (F), jejichž pluchy vybíhají v tenké, dlouhé osiny. Z tyčinek bývá zpravidla vyvinuta pouze jedna. Po odkvetení rostlina dostává záhy barvu nažloutlou.

Roste na písčinách, křemenitých březích řek a na lesních lukách v širším okolí pražském, záp. Polabí, poříčí Ploučnice, Jičínsko-Boleslavsku, hornatině berounské, Brdech, Plzeňsku, Táborsku, Posázaví, na Moravě vzácně jen v Karpatech (na Lopeníku), jakož i ve Slezsku. Kvete v máji a červnu.

10. Veveří ocásek (F. sciuroides¹ Rott., F. bromoides L., Vulpia sciur. Reichb.) podobá se úplně druhu předch., od něhož poznává se nejlépe dle stébel v hořejší polovině bezlistých a dle plev, z nichž dolejší jest jen asi o polovici kratší nežli hořejší — kdežto u předch, druhu jest dolní pleva alespoň 3kráte kratší, někdy jen jako pouhá šupinka, ač jindy jen o málo menší nežli pleva hořejší.

¹) Lata jest poněkud ohonu veverky (= řec. σκίουρος) podobná (—είδης).