Na této straně začíná článek o rostlině:
Kostřava obrovská - Festuca gigantea
Kostřava lesní - Festuca silvatica [= Kostřava lesní - Festuca altissima]

Roste nejraději na mokrých lukách, v příkopech a močálech nížin polabských, v horách Krušných, v poříčí střední Otavy a Budějovicko-Třeboňsku jakož i v střední a jižní Moravě. Kvete v červnu a červenci.

7. K. obrovská (F. gigantea Vill., Bromus giganteus L. — obr. 710) jsouc druhem vytrvalým jako všecky předch., vytváří volné trsy nakloněných až přímých, 6—12 dm dlouhých, od spodu často až po samou latu oddáleně listnatých stébel, s plochými, při zemi a v dolejší části stébla až 1 cm širokými listy. Listy stébelné mají na spodu čepele 2 srpovitá ouška (o), ale kratičký, vroubkovaný jazýček (J). Kopinaté klásky skládají rozkladitou, trochu jednostrannou, posléze převislou, tence a dlouze větevnatou latu; obsahují na křehké, lámavé ose 3—7 kvítků, jejichž pluchy mají vláskovitou, drsnou, bělavou, pod koncem vetknutou osinu 2—3kráte delší nežli jsou samy.

Roste ve vlhkých hájích a stinných lesích, v houštinách a u potokův. Kvete v červenci a srpnu. Jest sice trochu tvrdá, ale výnosná tráva lesní.

8. K. lesní (F. silvatica Vill., F. calamaria¹ Smith. — obr. 711) vyhání z krátkočlenného, trsnatého oddenku stébla 6-10 dm vysoká, obalená dole

¹) Lat. calamus = řec. κάλαμος = rákos; calamarius = rákosovitý.