Na této straně začíná článek o rostlině:
Smilka tuhá - Nardus stricta

nemálo slabší rostlinky žita. Všecky tři klásky (K) každého výkrojku osy hlavní jsou kratičce stopkaté a obojaké, obsahujíce po jednom kvítku a vedle něho často zákrsek po kvítku druhém. Plevy i pluchy jsou protaženy v osiny, pluchy ovšem v osiny mnohem delší. Poněvadž mají klasy i na vrchol ku klásek, který předch. druhům ječmene vždy chybí, a poněvadž bývá v kláscích vedle dokonale vyvinutého kvítku často ještě zakrnělý kvítek druhý, počítají někteří botanikové s Linnéem tento druh K rodu předch.

Roste v stinných lesích a pasekách hornatějších poloh, zejména v severních okresích Čech (od hor Krušných až po hory Orličné), v Brdech a Plzeňsku, jakož i v Jeseníku, Beskydách a Karpatech. Kvete v měsících letních.

Z cizozemských druhů zasluhuje zmínky severoamerický j. hřívnatý (H. jubatum L.), jenž se často pěstuje v zahradách pro okrasu a vplétá se do zimních kytic. Máť velice sličné, dvouřadé klasy s dlouhými, na spodu zelenými, výše namnoze fialovými osinami.

Rod 8. Smilka¹ tuhá (Nardus² stricta L., Bocksbart — obr. 590) jest tuhá, trsnatá, vytrvalá tráva se štětinovitými listy a přímými, pouze

¹) Dle něm. Schmiele, střněm. smelehe = metlice, tenkostébelná tráva.

²) Pod tímto jménem (řec. νάρδος) rozuměli staří Řekové rozličné vonné traviny.