Na této straně začíná článek o rostlině:
Ječmen myší - Hordeum murinum
Ječmen lesní - Hordeum silvaticum [= Ječmenka evropská - Hordelymus europaeus]

Z živočišných škůdců jsou to zejména: larvy chroustů a kovaříků (obr. 551), kohoutek modrý (Lema cyanella L. — obr. 565), housenky můry osenní (Agrotis segetum L. — obr. 553). zelenuška žlutopásná (Chlorops taeniopus Meigen —obr. 566), bejlomorka obilná (Cecidomyia destructor Say. — obr. 557), mšice obilná (Aphis cerealis Ktb. — obr. 558), pidikřísek šestitečný (Jassus sexnotatus Fall. — obr. 646), o němž pověděno více mezi škůdci ovsa, a j.

Z drobnohledných hub, jež zaviňují rozmanité choroby, jsou nejčastější: sněť suchá (Ustilago carbo Tul.) ve zvláštní odrůdě — sněti ječmenné (Ustilago hordei Bref. — obr. 587), rez obilná (Puccinia graminis Pers. —obr. 562), padlí obilné (Erysiphe graminis DC. — obr. 563); zřídka vyskytuje se též námel (Claviceps purpurea Tul. — obr. 560).

2. Ječmen myší (H. murinum L. — obr. 588) vyhání z jednoletého, svazčitého kořene trs přímých nebo kolénkem vystoupavých, 2-4 dm vysokých, lysých, i s listy a klasy světlozelených stébel. Husté, 5-10 cm dlouhé, 4hranné klasy mají ve výkrojcích osy, která oproti osám ječmenů pěstovaných při uzrání obilek se rozpadává v kusy, po 3 kláscích (Κ), z nichž prostřední, přisedlý obsahuje kvítek obojaký (F), oba postranní, krátce stopkaté klásky (k₁ k₂) obsahují však buď pouhé 3 tyčinky nebo jsou prázdné. Plevy plodného klásku prostředního jsou čárkovitě kopinaté a po obou stranách silně brvité; z obou plev každého klásku jalového (postranního) jest jedna úzce čárkovitá a po jedné straně brvitá, druhá štětinovitá, lysá. Pluchy (g) všech klásků (F) jsou kopinaté a dlouze osinaté.

Roste zvláště v teplejších polohách na rumištích, u zdí a vedle cest. Kvete od června do září.

Pozn. Ječmeni myšímu velice se podobá j. pomořský (H. maritimum With.), rostoucí hojně v jižní i severní Evropě, zvláště na písčinách přímořských¹). Od j. myšího poznává se hlavně tím, že jest na listech sivý, na pochvách měkce chlupatý a že má plevy všech klásků stejné, štětinovité, nebrvité, pouze drsné.

3. J. lesní (H. silvaticum Huds., H. cylindricum² Murr., Elymus³ europaeus L. — obr. 589) jest oproti předch. druhům bylina vytrvalá, s trsnatým oddenkem, přímými, 5—10 dm vysokými stébly, travozelenými, plochými, dosti měkkými listy a úzkými, 5—8 cm dlouhými, přímými, bledými klasy, tak že připomíná

¹) Dle monografie Karla Poláka: Trávy, byl tento druh též pozorován na Moravě, proto se i zde o něm činí krátká zmínka.

²) Lat.-řec. cylindricus = válcovitý.

³) Viz pozn. ²) na str. 430.