Na této straně začíná článek o rostlině:
Ječmen šestiřadý - Hordeum hexastichon [= Ječmen setý šestiřadý - Hordeum vulgare f. hexastichon]

a) J. dvouřadý nící (Η. distichon nutans) — s klasy úzkými, všude stejně širokými, řídkými, při uzrání hákovitě se ohýbajícími, jejichž osiny jsou souběžně k sobě přiloženy. Pěstuje se u nás nejčastěji jakožto ječmen český, slovácký a hanácký ¹); poslední jest nejrannější a považuje se za nejlepší. Hanáckému ječmeni podobá se j. kavalírský, s buclatými zrny, jejž počátkem 19. století vypěstoval Angličan Chevalier.

b) J. dvouřadý přímý (H. distichon erectum) - má osiny k sobě přiloženy jako odrůda předch., ale klasy krátké, husté, až do úplného uzrání přímé. Hodí se sice i do půd těžkých, an tak snadno nelehá, poněvadž však slabě odnožuje, není u nás tak oblíben jako předch. Náleží k němu na př. j. imperial.

c) J. dvouřadý vousatý neboli rýžový, páví, zkrátka též pávek, smeták (H. distichon zeocriton, Pfauengerste, Reisgerste — obr. 585 В) — má široké, krátké klásky ku konci súženy a osiny vějířovitě odstálé. Pěstuje se u nás celkem zřídka.

B) J. obecný (H. vulgare L. — obr. 586 A) má všecky klásky plodné a osinaté (F); prostřední klásky každého výkrojku jsou k ose klasu přimknuté, kdežto krajní odstávají a zasahují do sebe tak, že se zdá klas býti více méně pravidelně 4řadým. Odtud říká se tomuto ječmeni též j. čtyřřadý (H. tetrastichon Kcke). Klasy jsou namnoze řídké a nící.

Pěstuje se v několika odrůdách, u nás však nyní již velice pořídku, byv zatlačen ječmenem dvouřadým. Za to hodí se výborně pro krajiny severní, poněvadž již ve 3 měsících po vysetí dozrává.

С) J. šestiřadý (H. hexastichon³ L. — obr. 586 B) má jako předch. všecky klásky plodné, dlouze osinaté, ale postranní řady do sebe nezasahují, tak že se jeví klas býti dokonale 6řadým. Jest na našich polích ještě vzácnější nežli j. 4řadý. Hojněji jej pěstují v jižní Evropě.

V úrodnějších, teplejších polohách jest ječmen v Čechách i na Moravě vedle cukrovky a pšenice nejdůležitější hospodářskou plodinou. Valná většina vytěženého ječmene zpracuje se ve sladovnách na slad pro pivovary, nepatrná část zpracuje se v mlýnech na kroupy a krupky, lámanku a krupici, nebo se jí použije ke krmení dobytka (zvláště vepřového) a drůbeže. V severnějších zemích evropských semílají ječmen na mouku, ze které pekou výživný chléb. Kromě toho seje se ječmen zároveň s ovsem a vikví a seče se pak jako „směska", výborná zelená píce pro dobytek. Sláma ječná jest vedle ovesné nejlepším krmivem hovězímu dobytku.

Také se stanoviska zdravotního jest dle Kneippa ječmen dosti důležitý; nejvíce v tom ohledu doporučuje se tak zv. sladová káva (Malzkaffee) a ječný odvar.

Co se týká škůdců a chorob ječmene, shodují se většinou s oněmi, jež uvedli jsme u žita a pšenice (str. 411—416 a str. 419 — 422).

¹) Viz spisek Basila Macalíka: Hanácký ječmen, jeho odrůdy a způsob pěstování na Hané. Přerov 1900.

²) Z řec. εξ = šest + στίχος = řada.