Na této straně začíná článek o rostlině:
Šťovík kadeřavý - Rumex crispus
Šťovík úzkolistý - Rumex stenophyllus

α) Š. lesní (R. silvestris Wallr, sp.) — má krovky malé, po každé straně nejčastěji jen s 1 krátkým zoubkem, ale za to s mozolky silně vypouklými, jest obecný.

β) S. rolní (R. agrestis Fries) — má krovky mnohem větší, po každé straně s 2—5 zuby, s mozoulky úzkými, méně vypouklými. Jest vzácnější.

Kořene i semen obou odrůd užívalo se dříve v lékařství.

8. Š. kadeřavý (R. crispus L. — obr. 53) jest jako všecky druhy předch, bylina vytrvalá, ženoucí z mrkvovitého, uvnitř červenavého kořene přímou, až 1 m vysokou, hranatou, často načervenalou, lysou lodyhu, která se nahoře obyčejně rozvětvuje v několik úžlabních, přímo odstálých, květonosných, v hořejší části bezlistých větví.

Listy dolejší jsou podlouhlé, na spodu okrouhlé nebo srdčité, po kraji vlnovitě vroubkované a kadeřavé, s řapíky na svrchní straně plochými, leč po obou krajích ovroubenými; hořejší listy jsou kopinaté, skoro celokrajné.

Obojaké kvítky (F), sestavené do lichopřeslenů, které na koncích větví a lodyhy se sbližují a spolu splývají, mají kolénkaté, dolu sehnuté stopky; dospívají v nažky zaobalené do velikých, široce vejčitých, celokrajných nebo na spodu jemně zoubkovaných krovek (f), z nichž jedna má na hřbetě tlustý, červený, lesklý mozoulek, ostatní 2 jsou bez mozoulků nebo mají mozoulky jen nepatrné. Vnější lístky okvětní jsou přiloženy ke krovkám (nazpět se neohrnujíce).

Roste u nás hojně na návsích, u cest, na mezích a na lukách. Kvete jako druhy předch. hlavně v červenci a srpnu.

Kořene, který obsahuje mnoho třísloviny, užívalo se druhdy v lékařství. Mladých listů možno pojídati jako salátu.

9. Na slaných lukách mezi Telnicí, Oujezdem a Začany (již. od Sokolnice, jvých. od Brna) a v úvalu dolní Dyje, na př. kolem Vlasatic (száp. od Mikulova) a Tvrdonic (vých. od Břeclavi) vyskytuje se š. úzkolistý (R. stenophyllus¹ Ledeb., R. biformis² Menyhardt), připomínající nejvíce š. kadeřavý, za jehož odrůdu jej někteří také považují. Má lodyhu až 1 m vysokou, ve vystoupavé větve rozvětvenou, kopinaté listy ke spodu súžené, po kraji čeřité, vlnovitě vroubkované, lichopřesleny obojakých květů sblížené, alespoň v hořejší polovině bezlisté a tamtéž dohromady splývající, a trojhranně srdčité krovky po obou krajích hřebenitě zubaté, všecky tři na hřbetě s podlouhlým mozoulkem.

¹) Slož. z řec. στενός = úzký + φύλλον = list.

²) Lat biformis = dvojtvárný.