Na této straně začíná článek o rostlině:
Čípek objímavý - Streptopus amplexifolius
Vraní oko čtyřlisté - Paris quadrifolia

Z cizozemských druhů chřestu zasluhuje zmínky ch. pernatý (A. plumosus Bak.), poněvadž se pěstuje často v sklenících pro jemnou, nitkolistou vnať, jíž používá se do kytic. Jest domovem v jižní Africe.

Rod 17. Čípek¹ objímavý neboli babí jahoda (Streptopus² amplexifolius³ L., Knotenfuss — obr. 498) vyhání z konce rovnovážného, hlizovitě ztloustlého oddenku přímé, jednoduché nebo 1 — 2krát vidličnatě rozvětvené, až 1 m vysoké, lysé lodyhy, porostlé střídavými, objímavými, srdčito-vejčitými, celokrajnými listy. Obojaké květy spočívají na stopkách uprostřed kolénkatě prohnutých, ale nečlánkovaných, které vyrůstají zdánlivě naproti listům a stáčejí se kolem lodyhy pod list; ve skutečnosti však vznikají stopky květné vždy v paždí listu níže položeného a jsou posunuty po lodyze, srůstajíce s ní až k listu následujícímu. Složení květu (F) jest takové: okvětí zvonkovité, hluboce 6dílné, vně žlutavé, uvnitř bílé, při spodině často poněkud načervenalé, tyčinek 6, semeník svrchní s nitkovitou čnělkou. Plod jest vejčitá, uprostřed trochu zaškrcená, červená bobule (f) o třech vícesemenných pouzdrech.

Roste ve vlhkých horních lesích a na keřnatých stráních v Krkonoších, horách Jizerských, na Ještědu, v horách Krušných, Šumavě, Českomoravské vysočině (u Hlinska v Čechách a Nov. Města na Moravě), v horách Orličných, kladském Sněžníku, moravsko- slezském Jeseníku a slezských Beskydách. Kvete v červnu a červenci.

Rod 18. Vraní oko⁴ čtyřlisté (Paris⁵ quadrifolia L., Einbeere — obr. 499) vyhání z dlouhého, rovnovážného, článkovaného oddenku jednoduchou, přímou, 1-3 dm vysokou lodyhu, zakončenou přeslenem čtyř skoro přisedlých, široce vejčitých nebo elliptičných, zašpičatěných, celokrajných listů, které jsou prostoupeny žilkami (svazky cevními) rozvětveným i, což u rostlin jednoděložných jest zjev vzácný. Ze středu přeslenu vyrůstá v máji a červnu na dlouhé stopce jediný konečný květ, jehož složení jest nejen mezi lilijovitými, nýbrž i mezi všemi našimi rostlinami jednoděložnými ojedinělé. Má totiž ve 2 čtyřčetných kruzích (obr. 499 F a obr. 500) 8 lístků okvětních, z nichž 4 vnější zelené, kopinaté zastupují kalich (k), 4 vnitřní žluté, uzounké, čárkovité nahrazují korunu (c), 8 tyčinek (a), jejichž dlouhé žluté prašníky otvírají se postranními skulinami a nitky se

¹) Čípkovou bylinou zove Matthioli listnatec (Ruscus) a vykládá. »Vždy dva a dva listy proti sobě stojí a na každém z nich v prostředku vyskytá se maličký lístek, jako nějaký jazýček aneb čípek, odkavadž i jméno má i také od účinku, totiž že jazýčku spadlému a oslablému spomáhá«.

²) Slož. z řec. στρέπτος = zkroucený + πούς = noha, stopka.

³) t. j. s objímavými (= amplexus) listy (= folia).

⁴) Srovn. rus. вороній глаэъ, chorv. vranino oko. Polsky slove czwerolist nebo jednojagoda.

⁵) Dle lat. par, paris = stejný, vzhledem k stejným listům a okvětním lístkům. Druhdy slula tato bylina herba paris.