Plody jsou kulaté, 2—3semenné, lesklé bobule (C), které zráním zčervenají. Tím upozorňují na sebe některé ptáky, kteří si na nich rádi pochutnávají, roznášejíce nestrávená černá semena trusem po okolí.

Opylení obstarává hmyz, zejména některé včely a někteří broučci; lákajíť je neúhledné kvítky k sobě zvláštní vůní a medovinou na dně okvětí vyměšovanou. Poněvadž jsou prašníkové kvítky nápadnější než-li kv. pestíkové, dává jim hmyz při svých návštěvách přednost a nabrav si v nich na tělo pylu, zalétá potom i na méně nápadné kvítky pestíkové, o jejichž blizny pyl otírá.

Roste planě, po případě zplaněle na suchých lukách, keřnatých stráních a ve vinicích roztroušeně po vší Evropě. Kromě toho se však též hojně pěstuje, zejména poblíž velikých měst, v kuchyňských zahradách nebo zvláštních „šparglovnách", anyť mladé dužnaté puky neboli pazouchy, obsahující mnoho bílkovin a zvláštní látku — asparagin, poskytují připraveny jsouce jemný, chutný příkrm.

Ačkoliv byl chřest znám už starověkým Římanům a Řekům, přece zdá se, že ve střední Evropě počali jej pěstovati teprve v 16. století; požívaloť se do té doby pazouchů pouze z rostlin planě rostoucích.

U nás pěstuje se nejlepší chřest v okolí Ivančic na Moravě, kamž asi před sto léty byl zaveden ze Skotska. Přicházeje odtud do obchodu v malých otýpkách, těší se asi takové pověsti jako v Čechách malínský křen*.

Poněvadž požívání chřestu působí silně na moč a dodává mu zvláštního zápachu, užívalo se ho dříve v lékařství.

Z hmyzu, který na chřestu nejčastěji se vyskytuje, zasluhuje zmínky:

1. Vrtule chřestová (Tripeta fulminans, Platyparea poeciloptera — obr. 497) — pestrá moucha (a), která vkládá vajíčka mezi šupiny mladých puků (A). Bílé larvy (B) z vajíček se lihnoucí zažírají se do vnitřního pletiva puků, od čehož lodyhy, které se maji z puků vyvinouti, zakrňují, žloutnou a odumírají. V novější době nadělala tato moucha v šparglovnách značné škody.

2. Chřestovník obecný (Crioceris asparagi — obr. 497) — drobný brouček (с) na červených krovkách bělavě malovaný, jehož samičky upevňují vajíčka na lodyhy a větve (C). Larvy (C) z vajíček se lihnoucí, barvy olivové, ožírají pak rostlinu.

3. Chřestovník 12tečný (Crioceris 12punctata — obr. 497 b) jest všecek žlutočervený, se 6 drobnými černými skvrnami na každé krovce. Chycen jsa vydává vrzavý zvuk. Larvy jeho žijí hlavně v bobulích.

Z chorob bývá nejrozšířenější rez chřestová (Puccinia asparagi DC.), jevící se na lodyhách v podobě hnědých skvrn.

*) Viz Jos. Svobody: Chřest (špargl). Reinwart v Praze 1891.