Na této straně začíná článek o rostlině:
Sípatka vodní - Sagittaria sagitteafolia [= Šípatka střelovitá - Sagittaria sagittifolia]

Roste po krajích rybníků celkem pořídku. Poprvé (r. 1885) jej pozoroval na březích Všepadelského rybníku (záp. od Chuděnic, vých. od Domažlic) prof. L. Čelakovský. Později nalezen též na jiných místech, na př. u Ostrova, Postoloprt, Dokes, Čáslavi.

Pozn. Také tento druh, rosta ve vyšší vodě, vytváří často listy čárkovité, prodloužené, i několik dm dlouhé, prosvítavé, listům nějaké trávy podobné, vzplývající; říká se mu pak v této odrůdě ž. travolistý (A. graminifolium Ehrh. — obr. 393).

Rod 2. Šípatka¹ vodní (Sagittaria² sagittaefolia³ L., Pfeilkraut — obr. 394), místy též hadím jazykem zvána, jest vytrvalá vodní bylina vyhánějící z nečlánkovaného, výběžkatého oddenku listy jednak čárkovité, na konci zaokrouhlené, jednak hluboce střelovité; prvé, nejdříve se vyvíjející, jsou ponořeny ve vodě, druhé vyčnívají nad vodu, majíce dlouhé, široce trojhranné, nahoře súžené řapíky. Trojhranné, až přes 1 m vysoké stvoly zakončují se hroznem z trojčetných přeslenů úhledných, jednodomých květů.

1 ) U Presla »šípěnka,« utvořeno jako ruské стрылная трава nebo водяная стрыла, pol. strzałka, chorv. strelica atd. podle tvaru listů.

2 ) Z lat. sagitta = šíp, střela.

3 ) Slož. z. lat. sagitta = šíp + folium = list.