![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 294:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Dozravše nažky padají do vody, na jejímž povrchu nějakou dobu plovou, anať kyprá jejich slupka činí je lehkými a nesmáčí se. Že se při tom doslanou proudem vody dále od rostliny mateřské a že i vodní ptáci, jimž se přilepují na tělo, mohou je po krajině daleko roznésti, rozumí se samo. Opylení obstarává rozmanitý hmyz, který květy rád navštěvuje, poněvadž chovají na spodu tyčinek medovinu. Aby autogamie byla pokud možná znesnadněna, otvírají se prašníky na vnější straně a jsou s počátku od blizen oddáleny. Roste hojně ve stojatých i mírně tekoucích vodách, v příkopech a bahnech. Kvete od června do srpna. Za čerstva jest jedovatý, proto se mu mnohá býložravá zvířata vyhýbají. Druhdy užívalo se ho v lékařství. Pozn. Vedle tvaru typického, jak byl popsán, vyskytují se u nás ještě dvě odrůdy: α) Ž. jitr. kopinatý (A. plant. lanceolatum) — s listy kopinatými, ke spodu súženými. Rostliny namnoze slabší, s chudším květenstvím. β) Ž. jitr. vzplývavý (A. pl. natans) — s listy podlouhlými, dlouze řapíkatými, ve vodě vzpIývajícími. Rostliny rostoucí ve vyšší vodě. 2. Ž. obloukovitý (A. arcuatum Michalet — obr. 393) podobá se tak velice druhu předch., že jej lze snadno přehlédnouti. Poznává se dle těchto znaků: Má hlízovitý oddenek podlouhlý nebo vejčitý, listy elliptičné až úzce kopinaté, vždy ke spodu více méně súžené, nesrdčité, stvol namnoze nižší, často obloukem vystoupavý, přecházející obyčejně již pod prostředkem v latu, jejíž větve jsou rozkladitě rozestálé nebo se i obloukovitě ohýbají nazpět (V). Kromě toho mají tyčinky prašníky okrouhlé a jsou asi tak dlouhé jako semeníky, kdežto u ž. jitrocelového jsou prašníky podlouhlé a tyčinky asi dvakrát delší semeníků (obr. 392 F); čnělky jsou kratší svých semeníků, hákovitě ohnuté, s počátku zelenavé, pak nahnědlé, kdežto u ž. jitrocelového jsou čnělky delší nežli semeníky, dosti rovné a bělavé; strboulky plodní jsou pravidelně trojhranné, uprostřed skoro plné (nálevkovitě neprohloubené). |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |