Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 281:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
teprve příštího jara. V hořejší části jest lodyha žláznatě pýřitá a porostlá kopinatými, šupinovitými pochvami, jež přecházejí znenáhla v listeny. Bílé, poněkud vonné kvítky (F, F1), sestavené v jednostranném klasovitém hroznu, mají kratičce stopkaté, téměř nezkroucené semeníky, 3 vnější lístky okvětní zvonkovitě skloněny, 2 postranní vnitřní odstálé a nečlánkovaný pysk — dole vakovitě vydutý — rovně namířen, se žlabovitými, zpět ohnutým jazýčkem. Prašník (a) přirůstá ke sloupku kratičkou nitkou a obsahuje pyl, jehož tetrady jsou skupeny ve větší hranaté hromádky a ty jsou spojeny pružnými vlákénky tak slabounkými, že se snadno od sebe oddělují. Čmeláci, vyssávající z dolní vyduté části pysku medovinu, přilepují si tento pyl na hlavu a přenášejí jej na blizny jiných květů. Blizna (n), stojící před prašníkem, má 2klaný zobánek. Plodní tobolky (f), pukající postranními skulinami, obsahují četná drobounká semena tak lehýnká, že na 1 g vejde se jich 200.000. Jaký potom div, že je vítr roznáší daleko po krajině. Roste mezi mechem a v opadalém jehličí nejraději ve vlhkých smrkových lesích, v Čechách zejména v hornatině křivoklátsko-berounské, doupovsko-tepelské, Plzeňsku, Českém Středohoří, horách Jizerských, Krkonoších, horách Orličných — zde nejvíce u vesnice Trčky (záp. od N. Města při hranicích) — v moravsko-slezském Jeseníku a v Brněnsku. Kvete v měsících letních. Rod 15. Švilhlík1 podzimní neboli krutiklas2 (Spiranthes2 autumnalis Rich., S. Ophrys3 L., S. spiralis Koch, Drehling — obr. 375) má při oddenku dvě protáhlé hlízky a nad nimi svazek několika podlouhle elliptičných listů, po jejichž straně vyrůstá jednoduchá, jen 1—2 dm vysoká, nahoře pýřitá lodyha, porostlá místo listy pouze pochvami a ukončena jednostranným, šroubovitě stočeným klasem bílých, vně nazelenalých kvítků hyacintové vůně. Tři hořejší lístky okvětní (F, F1) jsou k sobě skloněny, oba postranní odstálé, posléze zpět ohnuté a bezostružný, na spodu vakovitě vydutý, na předním okraji vlnovitě vroubkovaný pysk směřuje přímo. O prašníku, jeho pylu a způsobu opylení platí asi totéž, co u rodu předch. Také tobolky (f) dozrávající z kroucených semeníků jsou jako u ostatních vstavačovitých. Roste na horských lukách, travnatých stráních a pastvinách v Krkonoších, horách Jizerských, Jičínsko- Boleslavsku, v okolí Karlštejna, v příbramských Brdech, Krumlovsku, vysočině Česko-moravské, na Moravě v části západní, severní a východní, hojně též ve Slezsku. Kvete až v srpnu a září. 1) Vzhledem ke štíhlému vzrůstu; značíť dle Jungmanna švihlý tolik jako »štíhlý v růstu.« 2) Slož. z. řec. σπεΐρα = závin + άνθος = květ, vzhledem k šroubovitě točenému klasu. 3) Viz pozn. 2) str. 268. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |