Na této straně začíná článek o rostlině:
Bradáček srdčitý - Listera cordata
Smrkovník plazivý - Goodyera repens

nechajíc po sobě jizvu¹). Poněvadž se tento postup každého roku opakuje, stává se tím oddenek křivolakým a podle jizev, jež odumřelé lodyhy po sobě zanechaly, možno určiti jeho stáří.

Přímá, as ½ m vysoká lodyha, ukončená řídkým, dlouhým hroznem bezostružných, žlutavozelených květů, má na spodu několik pochvatých šupin a nad nimi dva široce vejčité, přisedlé, krátce objímavé, skoro vstřícné listy; ostatně jest bezlistá. Vnější lístky okvětní jsou к sobě trochu skloněny; čárkovitý, dvojklanný pysk, mnohem delší nežli ostatní okvětí, visí svisle dolů (F). Prašník (a) přirůstá k volnému sloupku pouze spodinou a jest vzadu zakryt šupinovitým přívěskem sloupku (š). Pyl jest moučnatý, anyť tetrady jeho spojeny jsou tak slabounkými pružnými vlákénky, že se od sebe snadno oddělují. Semeník a tobolka (f, f₁) z něho dozrávající mají tvar podlouhle vejčitý.

Opylení obstarávají hlavně některé druhy lumků (Ichneumonidae) a broučci z čeledi drobných tesaříků — čárkovanců (Grammoptera); sedajíce na svislý pysk, lízají medovinu v podélné jeho rýze se vyměšující a přilepují si pyl na hlavu.

Roste na vlhkých lukách a v listnatých lesích. Kvete v červnu a červenci.

2. B. srdčitý (L. cordata R. Br., Ophrys cordata L. - obr. 373) shoduje se celkem s druhem předch., jest však mnohem útlejší, pouze 1—2 dm vysoký. Na tenkém, plazivém oddenku jsou jen sporé kořínky, zajímavé mikorhizou, lodyha jest více méně chabá, vstřícné listy trojhranně srdčitovejčité, zelenavé kvítky v chudém hroznu drobounké. Svislý pysk jest do polou rozeklán a má na spodu po každé straně zoubek (F).

Roste ve vlhkých stinných lesích horských v Krumlovsku, horní Šumavě, hornatině doupovsko-tepelské, horách Krušných, horách Jizerských, Krkonoších, Kladském Sněžníku, moravsko-slezském Jeseníku a Beskydách. Kvete jako předch. v červnu a červenci.

Rod 14. Smrkovník plazivý (Goodyera² repens R. Br., Satyrium³ repens L., Spaltknabenkraut — obr. 374) vyhání z plazivého, článkovaného oddenku oblé, spodem poléhavé, ostatně přímé, 1-2 dm vysoké lodyhy, porostlé v dolní části vejčitými nebo elliptičnými, široce řapíkatými a síťnatě žilkovanými listy; jsouce hustě, skoro růžicovitě směstnány, listy přezimují, odumírajíce

¹) Obrazec viz ve Slovn. terminol. sv. I. pod heslem oddenek.

²) Ku poctě angl. botanika J. Goodyera.

3) Viz pozn. ²) na str. 267.